Hrdá, charismatická, intelektuální i zábavná. Její svěží a strhující energie přitom vychází z pohnuté historie, která je stále přítomna. I když původní město na řece Visle téměř celé lehlo popelem, neztratilo kořeny.
Na podhoubí ruin vyrostla moderní metropole, která má duši i autentičnost. Trhlinu v čase zpřítomňují zbytky zdí židovského ghetta, fasády domů s úmyslně neopravenými dírami po kulkách i stopa v DNA lidí, kteří proměnili každý kousek příběhu města v bohatství.
Dnešní Varšava má hned několik tváří, které stojí za to objevovat. Její síla je v rozmanitosti a otevřenosti novým věcem, v odvážné architektuře a respektu k historii. Zamilovala jsem se do ní úplnou náhodou už před třiceti lety, kdy jsme ji původně chtěli jen minout na cestě stopem do Holandska. Tenkrát nás vtáhla svou energií a přátelskou atmosférou a díky mladému začínajícímu fotografovi jsme se v místní umělecké komunitě rychle cítily jako doma. Dvě Češky na cestách, které se objevily ve správný čas na správném místě. Poláci měli o naší kultuře obrovský přehled, citovali filmy i knihy, a když něčemu nerozuměli, řekli, že je to jako v českém filmu. Dlouho jsem nemohla zapomenout na ten zvláštní architektonický koktejl prvních výškových budov, obnoveného Starého Města a čtvrtí, které se jevily i místním poněkud nebezpečné. Na shledání se známým místem po tak dlouhé době jsem byla opravdu zvědavá. Tentokrát jsem ovšem nejela stopem, přece jen jsem s léty a dětmi získala i trochu zodpovědnosti a ztratila něco ze své dobrodružné povahy. Rozhodla jsem se pro nejrychlejší variantu a tou je pohodlný let. Letět můžete jak z Prahy, tak z Ostravy nebo se lze na cestu vydat vlakem. Pokud rádi řídíte, vyrazte bez obav autem. To, co se říkalo o polských silnicích, dávno neplatí.
Cestou z letiště jsem z paměti lovila střípky obrazů Varšavy, jak jsem ji kdysi poznala. Tušila jsem, že Staré Město, připomínající svými malebnými uličkami Prahu, mě nejspíš tolik nepřekvapí a všechny významné budovy najdu na svých místech, pravděpodobně ani Palác kultury a vědy, který vypadá trochu jako raketa, z centra města nikam neodletěl. Obrovské překvapení ale přišlo už při pohledu z okýnka autobusu. Nové panorama města složené z výškových budov jsem samozřejmě znala z fotografií, ovšem ten reálný pohled skrz jemný déšť na velkolepé centrum města s mrakodrapy rostoucími do ocelově zbarveného nebe mě přesto ohromil. Z Varšavy se stala elegantní metropole s širokými bulváry a najdete tu také nejvyšší budovu v Evropské unii, Varso Tower, která se tyčí do výšky 310 metrů.
K pochopení dnešní podoby Varšavy je ovšem potřeba podívat se do minulosti a k tomu se ideálně hodí návštěva Muzea Varšavského povstání, kde si můžete prohlédnout autentické dokumenty a fotografie zachycující hrdinství i každodenní život tehdejších obyvatel Varšavy. Jedním z exponátů se můžete i projít. Jde o repliku kanálu. Podobným bludištěm kanálů povstalci převáděli obyvatele v ohrožení, převážně Židy, aby tak mohli uniknout z obleženého města. Němečtí okupanti těmto převaděčům, kteří znali cestu, říkali krysy. Lidem, kteří žili v troskách města a živili se zásobami z vybombardovaných domů, se zas přezdívalo robinsoni. Když pak sedíte v malém kině s 3D brýlemi na očích a sledujete letecké záběry města srovnaného se zemí, stejně nemůžete uvěřit, že z téměř milionu a půl obyvatel jich zbylo po vybombardování města přibližně tisíc. Varšava je dnes důkazem toho, že místo se silnou energií nezanikne a hmota není to hlavní, co utváří jeho charakter.
Češi překvapivě Varšavu začínají objevovat až v posledních letech a zjišťují, že hlavní město Polska přitáhlo za poslední roky snad všechny silné mezinárodní společnosti, které odtamtud řídí obchody celé Evropy. Řada z nich sídlí v unikátních designových budovách navržených světovými architektonickými studii. Vyrůstají tu nové koncertní sály a multimediální muzea. Citlivě jsou také oživovány industriální budovy, jako je například elektrárna Powiśle z roku 1904, která se proměnila v nákupní středisko uprostřed nové elegantní čtvrti s obytnými domy.
Najdete tady původní prvky, jako je například panel s knoflíky, kterými bylo možné dříve vypnout elektřinu v celé čtvrti. Revitalizovaná elektrárna žije restauracemi, kavárnami a bary a najdete tady i spoustu obchodů. Podobný charakter má Hala Koszyki, která se proměnila v trh s jídlem, s restauracemi a bary v mezinárodním stylu. Browary Warszawskie je místo, jehož srdcem je historický pivovar z červených cihel a koncept je podobný jako u dvou výše zmíněných.
Ať už se do Varšavy vypravíte v kteroukoli roční dobu, rozhodně se nebudete nudit. Moje návštěva na začátku léta voněla po lesních jahodách, čokoládě, jemné vodce a drobném dešti, před kterým se bylo vždy kam schovat. Nejpříjemněji se tu budete nejspíš cítit právě v teplých měsících od jara do podzimu, kdy si užijete procházky podél řeky, prosluněné terasy kaváren nebo městskou pláž u řeky Visly. Nesmíte určitě minout jeden z nejkrásnějších varšavských parků Łazienki. Palác Łazienki najdete snad v každém turistickém průvodci Varšavou. Barokní palác v centru Varšavy je sám o sobě unikátním architektonickým dílem a okolo něj se navíc rozprostírá park plný fontán, jezírek, soch a květinových záhonů. V paláci, ale také pod širým nebem v parku si můžete poslechnout Chopinův koncert nebo si užít některou z kulturních akcí. Sedět v trávě se zavřenýma očima, vnímat hudbu, ševelení listů ve větru a vůni květin, to je jeden ze zážitků, který bych si ještě někdy ráda zopakovala. Od romantického klavíru, vybraných restaurací, historických památek a galerií v centru města si pak můžete odskočit do úplně jiné atmosféry, do čtvrti, která připomíná svým názvem naše hlavní město, ale fakticky s ním nemá tato Praga nic společného. Svůj název má polská Praga od polského „prażyć“, tedy vypalovat. Na jejím místě totiž byly původně hluboké lužní lesy.
Je to vlastně jediná část města, která se vyhnula zničení na konci druhé světové války a v níž je možné si udělat obrázek o tom, jak kdysi Varšava vypadala. Důvodem, proč varšavská Praga na rozdíl od zbytku města unikla zničení, bylo to, že už před Varšavským povstáním obsadily pravý břeh Visly Rudá armáda a polské jednotky. Na Stalinův rozkaz nechala Rudá armáda povstalce, kteří se dokázali bránit nacistické přesile, dva měsíce bez pomoci bojovat. Po kapitulaci povstalců 2. října 1944 nařídil Adolf Hitler srovnat Varšavu se zemí. Rudá armáda na to nacistům dala až do 17. ledna, kdy zničenou a vylidněnou Varšavu obsadila. Varšavská Praga má dnes 250 tisíc obyvatel a žije svým vlastním životem.
A protože byla jediným zbytkem předválečné Varšavy, který přežil německou okupaci, natáčelo se zde hned několik filmů, například i režisér Roman Polanski se rozhodl točit právě zde, když potřeboval do svého filmu Pianista autentické záběry předválečné Varšavy. Ze svého prvního výletu, který se odehrál ještě v době, kdy Varšavané tuto čtvrť považovali za trochu nebezpečnou, si pamatuji poetiku starých zdí z červených cihel a zdi neopravených domů se stopami střelby. Tenkrát to byl spíš underground, zanedbaná čtvrť plná zastaváren, něco jako Bronx nebo Žižkov před třiceti lety. Dnešní Praga je úplně jiná, ale přesto si zachovala něco z tehdejší atmosféry.
Pokud budete chtít ochutnat opravdu autentickou domácí polskou kuchyni, tak jste tu na nejlepší adrese. Doporučuji malé bistro Pyzy Flaki Gorące, kde ochutnáte typické plněné knedlíky (pyzy) a dršťkovku (flaki) servírovanou v zavařovacích sklenicích. Je to ideální místo na oběd nebo večeři ve chvíli, kdy se touláte čtvrtí, která vás vtáhne do děje množstvím muralů, nápaditými výlohami a sortimentem na bleších trzích. I kadeřnictví tu působí jako umělecký projekt.
A jestli zatoužíte prozkoumat polskou kuchyni ještě detailněji, tak musíte rozhodně zajít do jednoho z mléčných barů, kterými je Varšava doslova protkaná. Nenechte se zmást názvem. V těchto jídelnách dostanete klasická polská jídla se vším všudy, nejen mléčné výrobky. A navíc za skvělou cenu. Doporučuji dát si místo oběda jednu z hutných tradičních polévek, jako je například žurek, boršč z řepy, šťovíková, nebo osvěžující chlazenou polévku, které se říká chłodnik. V kuchyni našich severních sousedů najdete židovský, ukrajinský, ruský, německý, a dokonce i maďarský vliv. Osobně se vždy při cestách do Polska nejvíc těším na marinované sledě, které tu dělají na tisíce způsobů a každý region má své recepty. Za pozornost rozhodně stojí i typické kvašené okurky. V případě, že budete chtít proniknout do tajů výroby a historie typických produktů, jako je polská vodka nebo sladké Ptasie Mleczko, nesmíte vynechat muzeum polské vodky spojené i s ochutnávkou, stejně jako muzeum čokolády, které je v případě návštěvy s dětmi zaručeným způsobem, jak je zabavit díky interaktivním expozicím a workshopům. S dětmi můžete navštívit i zahradu knihovny Varšavské univerzity rozkládající se přímo na střeše. V horkém počasí tu najdete stín v podloubích a zelených zákoutích a užijete si díky nezvyklému konceptu i nádherné výhledy do okolí. Rozlehlá zahrada s vodními prvky je přístupná zcela zdarma a nedaleko najdete i Koperníkovo vědecké centrum, které má také jedinečný design i potenciál upoutat malé návštěvníky. A v případě, že si Varšavu budete chtít prohlédnout z opravdu velké výšky, doporučuji zvolit kontroverzní budovu Paláce kultury a vědy. Tato 237 metrů vysoká ukázka socialistického realismu je domovem hned několika muzeí, divadel, kin a koncertních sálů. Panoramatický výhled z třicátého patra terasy bez skel nad městem, které vyrostlo z ničeho, vám dá možnost získat souvislosti. Vidíte město, jehož zvuky neslyšíte, ruch zůstává pod vámi, dokonce i vzduch tady nahoře voní jinak. I když se vám může příčit to, za jakých okolností budova vznikla, tak tento „dárek“ národů Sovětského svazu vybudovaný v padesátých letech má své kouzlo, byť úplně jiné než například dominanta historického centra, kterou je nádherný Královský hrad s červenou fasádou. Sídlo polských panovníků postavené v roce 1619 bylo za druhé světové války kompletně srovnáno se zemí a následně obnoveno. V centru Starého Města najdete také symbol Varšavy – sochu mořské panny, která má meč a štít symbolizující připravenost k obraně. Staroměstské náměstí je typické svou milou atmosférou a zachovalo si prostor pro regionální produkty a podniky. Okolo Sirénky – zmiňované mořské panny – si hrají děti ve vodách kašny, zdobné fasády domů jsou dílem místních umělců a za otevřenými okny se odehrávají obyčejné lidské příběhy. I když někomu může připadat, že nově vybudované Staré Město je něco jako muzeum, najdete tu víc skutečného života, než byste čekali. Varšava je pro mě městem, co nestačíte poznat za prodloužený víkend, má mnoho tváří a dynamiku, které se dá snadno podlehnout. Je jednou z nejčistších světových metropolí, kde se skvěle najíte nejen v michelinské restauraci, ale i v obyčejném bistru. Bude vás bavit v každém věku a každé roční době. A pokud hledáte opravdu amazing místo s bohatou historií, místo, které není jen o příjemném ubytování a službách, ale má něco navíc, tak doporučuji ikonu mezi varšavskými hotely, Hotel Polonia, který byl krátce po druhé světové válce sídlem našeho velvyslance. Kancelář ambasády tu dnes sice nenajdete, ale vzhledem k tomu, že hotel je jednou z mála budov, které přežily bombardování v centru města ve své původní podobě, dýchne na vás genius loci dávných časů. Dobové fotografie na zdech vyprávějí dávné příběhy, v přítmí baru si můžete objednat některý z originálních koktejlů a z oken pozorovat noční život metropole. Vydatná snídaně se sklenkou šampaňského už může být jen stylovou tečkou před cestou na letiště.
Článek byl zpracován ve spolupráci s Polskou turistickou organizací.