Studio Qarta Architektura se svou třicítkou spolupracovníků se od samého počátku vymyká zažitým představám o architektonických ateliérech. Nezvolili cestu korporátní přísnosti ani jednotvárné skupiny přátel z vysoké školy. Místo toho sází na živelnou, mladou a svěží energii v kombinaci se zkušenostmi a nadhledem. Všechny tyto kvality čerpají z pestré mozaiky generací, přístupů a specializací.
V Qartě je rozmanitost základem pro odvážné projekty, což je něco, čím se už téměř třicet let záměrně odlišuje od své konkurence. Jejich projekty určitě znáte, patří mezi ně například moderní kancelářská čtvrť, která vznikla přeměnou přístavního brownfieldu v pražské Libni, nebo bytový dům Fragment v Karlíně, o kterém díky velmi netradiční estetice a sochách od Davida Černého psala snad všechna tuzemská média. Ostatně slabostí pro nekonvenční a tak trochu drzé projekty je Qarta známá. Ráda přináší do světa staveb nemovitostí nové přístupy a nebojí se šokovat. To potvrzuje i Jakub Čížek, lead architekt, který ateliér na čas opustil, aby se po zkušenostech u konkurence vrátil tam, kde se dle jeho slov „nesekají projekty jak Baťa cvičky, ale každý jeden dům i rekonstrukce jsou promyšlené do posledního detailu“. Jakub věří, že si je klienti vybírají právě pro originalitu a odvahu zkoušet jiné cesty, což je nastavení vycházející z neustálého střetu a konstantního doplňování různých pohledů, které je charakteristické pro fungování celého týmu Qarty.
Mládí, které se nebojí ptát
Jednou z nejviditelnějších a nejefektivnějších strategií Qarty je investice do mladých. Brigádníci a junior archi
tekti, často ještě během studia, nejsou jen pomocná síla. Jsou aktivně začleňováni do práce, aby mohli být vychováváni v budoucí plnohodnotné kolegy. Adéla Švecová, junior architektka, která začínala jako brigádnice, oceňuje, že jim starší kolegové dávají prostor a berou jejich nápady vážně, což ji motivuje k setrvání ve firmě a budování příjemné týmové atmosféry. Brigádník Jakub Ahmed si pochvaluje možnost učit se od seniorních kolegů skrze mentoring a pravidelné schůzky jeden na jednoho, které mu pomáhají být samostatnější a sebevědomější při plnění nejrůznějších úkolů. Tento přístup bývá v podobných ateliérech vzácný, v Qartě je však standardem. Zaměření na podporu méně zkušených kolegů se nejen vyplácí z dlouhodobého hlediska, ale přináší benefity i pro služebně starší architekty. Jak popisuje Daniel Jurko, senior architekt, mladí kolegové mají čerstvé vědomosti ze školy, vnímají obor jinýma očima a často si všimnou nesrovnalostí, které ostatním mohou uniknout. Když někdo mladší upozorní na chybu nebo navrhne jiné řešení, je to vnímáno jako projev zájmu a iniciativy, nikoli jako arogance. Díky tomu panuje otevřená atmosféra, kde se lidé nebojí sdílet své názory ani přicházet s novými nápady. I když je jejich zaškolování časově náročné, jsou plnohodnotnými členy týmu, kteří přinášejí svým nadšením a otázkami hodnotu pro všechny. „A v neposlední řadě se v kolektivu studentů nebo absolventů cítím taky mladě,“ kompletuje s úsměvem výčet pozitiv Daniel. Senior inženýr Jan Zmátlík potvrzuje, že společné diskuse jsou tou nejlepší cestou k dokonalému projektu. Sám debatu nad projekty s širokým týmem dokonce vyžaduje. Přestože je vedení mladších kolegů časově náročné, obzvláště před termíny, z dlouhodobého hlediska se Janu Zmátlíkovi investovaný čas vrací.
Architektura pro ženský i mužský cit
Qarta aktivně boří zažité předsudky o architektuře jako převážně mužské profesi. V týmu je přirozená genderová vyváženost, díky níž jsou muži i ženy zastoupeni v přibližně stejném poměru. Zkušenosti ukazují, že pohledy mužů a žen na různé aspekty projektu se mohou lišit. Právě rozdílné pohledy přinášejí cennou kombinaci perspektiv, která vede k lepším výsledkům. Adéla Švecová vysvětluje, že „ženy jsou víc zaměřené na detail a vnímají citlivěji potřeby klienta i koncového uživatele. Mužský a ženský element tvoří synergii, která pozitivně proměňuje výsledný projekt.“ Daniel Jurko dodává, že „díky tomu nemusí být architektura jen drsná a technicistní, ale může být také jemná a křehká. Právě díky kombinaci mužského i ženského pohledu se projekty stávají komplexními a funkčními.“ Architektka Tatiana Myjavcová dodává, že „na základě kombinace genderu a věku se zachytí více problémů, na které je možné najít řešení.“
Kreativní tření pro lepší výsledek
Tým Qarty je pestrý také profesním zaměřením – setkávají se zde architekti, stavaři, urbanisté a interiéroví designéři. Každý má talent na něco jiného. Například urbanistka Adéla Švecová do projektu vnáší širší pohled na okolí a životní prostředí, zatímco lead architekt Jozef Kijonka řeší detail konkrétního domu.
V ateliéru nepanuje korporátní struktura divizí, ale spíše funguje přirozená, téměř rodinná hierarchie formou několika týmů, které ale často vzájemně spolupracují. Absence formálních bariér umožňuje, že může diskuse probíhat napříč týmem na rovnocenné úrovni, každý má prostor vyjádřit svůj názor. Jan Zmátlík zdůrazňuje, že právě otevřená výměna názorů vede k lepším řešením – když se potkají dva silné návrhy, výsledný koncept je o to silnější. Nicméně je nutné dodat, že tato cesta není jednoduchá. Kolegové se shodují, že různorodost názorů a hledání konsenzu činí proces časově náročnějším a někdy i složitějším. Navíc architektonická praxe je doménou extrémně dlouhých projektů, které trvají pět, osm nebo i deset let. Jan Zmátlík popisuje, že během této doby se lidé v týmu přirozeně mění, což ztěžuje udržení původní myšlenky od začátku do úplného konce. Jozef Kijonka sice přiznává, že by si občas práci nejraději udělal sám, ale vnímá, že pestrost ateliéru je ten důvod, proč jejich projekty mohou být odvážné, racionální a zároveň vrcholně kreativní. Navzdory všem úskalím, jak potvrzuje lead architekt Jakub Čížek, benefity rozmanitosti jednoznačně převažují. Qarta tak dokazuje, že nejlepší architektura se rodí tam, kde se lidé s různými zkušenostmi navzájem učí, s respektem si oponují a synergicky se doplňují.
