Pro českou přírodu

Za Andreou jsme vyrazili na Benešovsko, konkrétně do vesnice nedaleko Vrchotových Janovic. Právě tam se usadila se svou rodinou herečka, fotografka a hlavně báječný člověk Andrea Růžičková, která žije ve velké symbióze s přírodou a naší krásnou krajinou.

Jaký je tvůj vztah k přírodě? A jak v ní ráda trávíš čas?

Přírodu vnímám jako domov. Cítím se v ní dobře, pomáhá mi k ukotvení, uzemnění, k odpočinku. Nejraději se jen tak kochám na zahradě, jdu sbírat bylinky na louku nebo se procházím lesem… a jen pozoruju.

Mohla bys vyjmenovat alespoň tři přírodní oblasti v České republice, které opravdu miluješ, a u každé říci proč konkrétně?

Miluju náš kraj kolem Vrchotových Janovic… Příroda je tady krásně zvlněná, žije tady spousta divokých zvířat. Potom mám ráda oblast kolem řeky Lužnice u Tábora. Rodina mého manžela tam má ještě původní chatu, která je bez elektřiny či kanalizace… je to kousek malého ráje, kde není ani mobilní signál. Tam si člověk opravdu odpočine. A pak se mi moc líbí Beskydy, protože jsou na hranici se Slovenskem a něco silného se mě tam vždy dotýká.

Jaký je tvůj nejsilnější zážitek spojený s přírodou? Změnil nějak tvůj pohled na život nebo přírodu jako takovou?

Určitě. Když jsme se přestěhovali na vesnici, začalo se měnit i vnímání. Člověk tak nějak víc spolupracuje, víc si všímá, víc pozoruje. Navíc jsme odkázaní jen na vodu ze studny, která je původní ze 16. století. A je neuvěřitelné, že nám to celé rodině stačí, ale taky se s ní učíme šetřit a často se modlíme za déšť. Nejsilnější zážitek máme asi s naším hodně starým ořechem. Dali jsme na něj dětem houpačku a po půl roce začala větev jakoby krvácet. Bylo to hodně zvláštní, a tak jsme si řekli, že jak je starý a slabý, tak mu asi vadí, že se na něm děti houpou. A tak jsme houpačku přemístili a ten strom se do dvou týdnů zahojil. Byl to silný zážitek takového mimosmyslového vnímání a komunikace s přírodou.

Vybavíš si nějakou hezkou vzpomínku z přírody spojenou s dětstvím? Jezdila jsi třeba jako malá někam do přírody na tábor? Jaké na to máš vzpomínky a co ti to dalo do života?

Na tábor jsem nejezdila, ale vyrůstala jsem na vesnici, pod slapskými horami, na východním Slovensku. Byli jsme často v lese, na túrách. Jednou jsme se ještě jako děti ztratily v lese, ale díky poznání, že každý potok teče dolů z kopce a pravděpodobně do vesnice, jsme šly podél potůčku, který nás zavedl domů.

Vzhledem k tomu, že opravdu miluješ přírodu, máš kladný vztah také k ekologii a životnímu prostředí? Mohla by ses podělit se čtenáři, co konkrétně ty děláš pro naši planetu, abys jí trochu ulevila?

Používám zásadně non-toxic kosmetiku a také prostředky na úklid. Třídíme odpad. Vysazujeme nové keře, stromy, rostliny. V koutech necháváme trochu houští, aby malí živočichové měli kde bydlet. Zahradu hnojíme jen ekologickými prostředky.

Snažíme se nakupovat lokálně.

Kdybys mohla změnit jednu věc, která by měla pozitivní dopad na přírodu, co by to bylo?

Omezila bych pesticidy v zemědělství na minimum. Jsou škodlivé pro přírodu, ale i pro nás lidi, narušují mikrobiom půdy, a tak i náš. A v mikrobiomu je naše zdraví.

Otázka, která mě jako milovníka zvířat velmi zajímá… Sdílíš domácnost s němými tvářemi neboli chováš doma či na zahradě nějaká zvířata? Pokud ne, fascinuje tě nějaké zvíře nebo rostlina, nebo máš na ně nějaké zvláštní vzpomínky?

Máme doma dvě kočky. Jednou bych ráda i pejska. Mám hodně vzpomínek právě na psy, ale spíš smutné… A vím, že bych tu bolest, která někde ve mně zůstala, ráda jednou zahojila. Třeba tím, že si vezmu pejska z útulku a dopřeju mu hezký život.

Jakou knihu nebo film o přírodě bys doporučila ostatním a proč?

Skvělá je série Krajina Dana Bárty. Je tam všechno, co bychom měli vědět.

Moc ti děkuji za tvůj čas, který jsme spolu mohli v přírodě strávit! Na závěr našeho povídání bych tě poprosil o vzkaz ostatním návštěvníkům českých lesů, hor a přírody obecně.

Bez zdravé přírody budeme bezdomovci tápající beze smyslu. Když ji začneme vnímat jako náš domov, vyjeví se touha… neustále objímat toto kouzelné místo plné rozmanitého života.

Tohle focení v přírodě nedaleko Dobřichovic v okrese Praha-západ jsem si skutečně moc užil! Nejen proto, na jak překrásném místě jsme byli, ale především s kým jsem tam byl a kdo je protagonistou dalšího dílu seriálu „Pro českou přírodu“. Tak s kým? S Eliškou Podzimkovou, která je opravdu skvělá a pozitivní bytost. A čím se živí? Je to velmi tvůrčí a umělecky založená mladá žena. Jejími hlavními obory jsou fotografie, ilustrace, ale také animace. Jestli tě zajímá, jaký má vztah (nejen) k české přírodě, jsi na správném místě.

Jaký je tvůj vztah k přírodě? A jak v ní ráda trávíš svůj volný čas?

Velmi vstřícný! Miluju to! Vlastně bych v ní chtěla být daleko víc, než jsem, ale dělám maximum pro to, abych se do přírody vydala, kdykoli mám čas. Miluju objevovat rozmanitou krajinu po celém světě a nikdy mě to nepřestane fascinovat. Myslím, že můj vztah k přírodě je hodně ovlivněný výchovou a skautem. U nás v rodině je skauting velmi důležitý faktor, který vychovává generace k tomu, aby si přírody vážily a pečovaly o ni.

Mohla bys vyjmenovat alespoň tři přírodní oblasti v České republice, které opravdu miluješ, a u každé říci proč konkrétně?

Začnu asi doma kolem milovaných Dobřichovic. I díky psům se neustále snažím v okolí, kde jsem vyrůstala, hledat nová místa v přírodě. U toho sledovat ty radostný čumáky, co běhaj po loukách, a v tu chvíli i já mám úsměv na tváři. Druhou oblastí bude asi přehrada Orlík, kde máme chalupu. Miluju místní lesy a samozřejmě i vodní plochy.

No a poslední zmíním Krkonoše. Jezdím tam od mala na velkou skautskou chalupu s výhledem do Krkonošského údolí – a to je něco!

Jaký je tvůj nejsilnější zážitek spojený s přírodou? Změnil nějak tvůj pohled na život nebo přírodu jako takovou?

Já miluju oceán a vodu obecně. Mám jeden oblíbený útes na severu Francie, kde se vždycky ráda zastavím, sedím a koukám. Mohla bych koukat hodiny.

Vybavíš si nějakou hezkou vzpomínku z přírody spojenou s dětstvím? Jezdila jsi třeba jako malá někam do přírody na tábor? Jaké na to máš vzpomínky a co ti to dalo do života?

Jezdila jsem na tábory a na zmiňovanou chalupu do Krkonoš. Moje nejoblíbenější činnost byla stavění domečků pro skřítky. Hrozně se těším, až budu někdy stavět se svýma dětma.

Vzhledem k tomu, že opravdu miluješ přírodu, máš kladný vztah také k ekologii a životnímu prostředí? Mohla by ses podělit se čtenáři, co konkrétně ty děláš pro naši planetu, abys jí trochu ulevila?

Snažím se ve svém každodenním životě i práci vytvářet návyky, abych neprodukovala zbytečný odpad. Snažím se nakupovat převážně u malých lokálních obchodů anebo z druhé ruky. Například celá putovní výstava Malý princ je vytvořená ze starých rekvizit a objektů, které jsme posbírali různě po bazarech. Vždy se snažím pracovat s tím, co je, a nevytvářet nové zbytečné objekty do našeho zahlceného světa. Jasně, nejde to pořád, ale člověk se alespoň snaží.

Kdybys mohla změnit jednu věc, která by měla pozitivní dopad na přírodu, co by to bylo?

Sezonní nadprodukce značek oblečení… Absolutně zbytečná věc! Každé dva měsíce vycházejí nové a nové kolekce fresh, super nadupaných hadrů od každé světové značky a všichni to musí mít. I když máme doma skříně plné až po strop, pořád kupujeme víc a víc. Jasně, taky si občas koupím novou mikinu, ale to množství, kolik toho dokážeme vyprodukovat, je šílené. Textilní odpad všude po planetě i v oceánech, materiály plné škodlivin, absolutně nepřijatelné podmínky pracujících ve fabrikách a každý týden nové tenisky u celebrit na TikToku – s tím, prosím, pryč z tohohle světa! Kéž by se člověk ráno probudil a tohle neexistovalo…

Otázka, která mě jako milovníka zvířat velmi zajímá… Sdílíš domácnost s němými tvářemi neboli chováš doma či na zahradě nějaká zvířata? Pokud ne, fascinuje tě nějaké zvíře nebo rostlina nebo máš na ně nějaké zvláštní vzpomínky?

Jéje. Kdybych mohla a nebydlela v bytě, tak mám aspoň šest psů, osm ovcí, osla a ideálně ještě třeba papuchalky… Doufám, že v důchodu mě to čeká. Miluju zvířata a asi si s nimi rozumím víc než s lidmi. Miluju, když se náš pes směje od ucha k uchu a já s ním můžu třeba běhat po pláži.

Jakou knihu nebo film o přírodě bys doporučila ostatním a proč?

Poslední dobou mě asi nejvíc oslovila dokumentární série Our Great National Parks. Krom toho, že pořadem provází hlas Baracka Obamy, je série plná naprosto fascinujících scenérií z přírody, často spojených se zvířaty. Většinu jsem nikdy ani nezahlédla v jakémkoli dokumentu a trochu jsem koukala s otevřenou pusou, co všechno na planetě máme. Druhé doporučení je film Erupce lásky, dokument o páru vulkanologů, kteří celý život zkoumali a natáčeli erupce vulkánů.

Ty záběry a jejich zápal pro věc jsou neskutečné. Bohužel oba nakonec přijdou o život – pohltí je láva při jedné z erupcí. Myslím si ale, že tito dva lidé by si jiný způsob odchodu ze světa ani nepřáli.

Moc ti děkuji za tvůj čas, který jsme spolu mohli v přírodě strávit! Na závěr našeho povídání bych tě poprosil o vzkaz ostatním návštěvníkům českých lesů, hor a přírody obecně.

Choďme do přírody! Ale hlavně ji respektujme a chraňme, jak jen to jde. Vím, že je to klišé, ale bohužel je stále plno lidí, kterým takové chování nic neříká – a kvůli fotce na „storýčko“ překročí veškeré hranice.

Ve východních Čechách v naprostém přírodním ráji, kde hluboký les vystřídal zatopený pískovcový lom, jsme se setkali s Miss World i České republiky z roku 2006, zakladatelkou Nadace Krása pomoci a velkou milovnicí české přírody – Taťánou Kuchařovou.

Jaký je tvůj vztah k přírodě? A jak v ní ráda trávíš čas?

Nedokážu si absolutně představit život bez přírody, pohybu nebo meditace v ní… Miluju večery pod hvězdami, miluju vodu, miluju šumění stromů, vůni lesa… Je to živý organismus, který je pro mě posvátným chrámem, do kterého pravidelně vstupuji. Od procházky, běhu, turistiky, pohybu na kole až po sledování západu slunce pod 150 let starou lípou na chalupě a posezení u ohně pod hvězdami nebo houbaření, to jsou kulisy, které do mého života neodmyslitelně patří…

Mohla bys vyjmenovat alespoň tři přírodní oblasti v České republice, které opravdu miluješ, a u každé říci proč konkrétně?

Východní Čechy jsou mým domovem, proto začnu s hradeckými lesy od Roudničky až po Běleč… Jedny z nejkrásnějších lesů, co znám. Plné krásných cest a borovic, ideální terén na gravel kolo, běh nebo prostě jen zdravotní procházku. A je také možné se vykoupat v místních rybnících. Opočno a nádherná obora a park. Místo, kde jsem vyrostla, vždycky zůstane v mém srdci. Miluju staré vzrostlé stromy. Je jich tam mnoho a obora je plná zvěře, daňků, laní a jelenů. Ráda si tam chodím zaběhat, je to příjemný okruh s minimem lidí a je to nádhera v jakémkoliv ročním období.Neratov (Orlické hory): Od cyklistiky v létě přes běžky a lyže v zimě až po poutní místo v Neratově, které pro mě má zvláštní magické kouzlo. Šumava: Jedno z nejkrásnějších míst naší krásné země… Obrovským zážitkem pro mě bylo objevení základů starobylého keltského hradu zasazeného v kopci v lese… Žítková (Bílé Karpaty): Nádherná příroda, kopce, místa plná tradic, záhad i magie… Obecně moc ráda objevuji silová místa v přírodě, nějaký svatý kopeček, léčivou studánku, památný strom, bývalý klášter nebo kapličku stojící uprostřed ničeho.

Jaký je tvůj nejsilnější zážitek spojený s přírodou? Změnil nějak tvůj pohled na život nebo přírodu jako takovou?

Pokaždé, když večer pozoruju nebe a hvězdy, si uvědomím, v jak neskutečném snu se to nacházím… Osvobozující. A taky každý západ slunce, který můžu pozorovat…

Vybavíš si nějakou hezkou vzpomínku z přírody spojenou s dětstvím?

Milovala jsem lezení po stromech a už odmala miluju obrovské stromy s širokou korunou. Každý takový mě lákal, abych na něj vyšplhala, až kam to šlo. Taky jsem milovala objevování nových míst, kopce, ze kterých se dalo krásně rozhlédnout a pouštět draky…

Jezdila jsi třeba jako malá někam do přírody na tábor? Jaké na to máš vzpomínky a co ti to dalo do života?

Tohle jsem si splnila až v dospělosti a zamilovala si díky tomu Šumavu. Nikde jsem neviděla tolik světlušek jako tam. Řeku Otavu jsem mnohokrát sjížděla, jednou z hecu na nafukovacích matračkách. Mám ráda turistiku a hory, v létě i v zimě, a teď hodně míst objevuji díky kolu a cyklistice.

Vzhledem k tomu, že opravdu miluješ přírodu, máš kladný vztah také k ekologii a životnímu prostředí. Mohla by ses podělit se čtenáři, co konkrétně ty děláš pro naši planetu, abys jí trochu ulevila?

Každý dnes snad už třídí odpad, snažím se šetřit s vodou, neplýtvat potravinami a nevyhazovat je zbytečně, neznečišťovat veřejný prostor, aktuálně jezdím víc na kole, což je velmi ekologická aktivita, můžeme také ulevit planetě, pokud budeme víc chodit pěšky nebo využívat víc MHD… Snažím se minimalizovat plasty, naopak využívám plátěných tašek, podporuju udržitelnou a recyklovanou módu a používám svůj recyklovaný kelímek na kávu.

Kdybys mohla změnit jednu věc, která by měla pozitivní dopad na přírodu, co by to bylo?

Chránit naše lesy, vodu a vodní zdroje. Zakázala bych plasty a nesmyslnou nadvýrobu všeho…

Otázka, která mě jako milovníka zvířat velmi zajímá… Sdílíš domácnost s němými tvářemi neboli chováš doma či na zahradě nějaká zvířata? Pokud ne, fascinuje tě nějaké zvíře nebo rostlina nebo máš na ně nějaké zvláštní vzpomínky?

Domácího mazlíčka zatím nemám, stále hodně cestuju. Ale jednoho rostlinného miláčka mám. Je to druh palmy, mám ji asi už přes patnáct let, je to můj asi nejdelší vztah (smích), mám ji pojmenovanou a občas si s ní povídám… I rostliny mají duši a vnímají nás.

Jakou knihu nebo film o přírodě bys doporučila ostatním a proč?

Buy Now: The Shopping Conspiracy je dokument, který se zabývá zkoumáním moderního konzumerismu a jeho dopadů na společnost a jednotlivce a upozorňuje na to, jak jsou ovlivňováni a jak mohou zlepšit a zvědomit své návyky, aby se vyhnuli nadměrnému nakupování, které má obrovský dopad na přírodu. Taky moc doporučuju dokument od sira Davida Attenborougha Život na naší planetě. Je to alarmující dokument o stavu naší planety, rozhodně must see!

Moc ti děkuji za tvůj čas, který jsme spolu mohli v přírodě strávit! Na závěr našeho povídání bych tě poprosil o vzkaz ostatním návštěvníkům českých lesů, hor a přírody obecně.

Važme si naší planety, važme si přírody, nemáme žádnou jinou alternativu… A samozřejmě hlavně do ní prosím vás choďte a neuzavírejte se v online světě… Život v přírodě je ten skutečnější!