Hotel, který nepoutá pozornost okázalostí, ale charismatem. Elegantní dům na břehu Vltavy, kde všechno zapadá do sebe s přirozenou lehkostí – od rukopisu Lindy Boronkay po atmosféru restaurace Seven North.
Je to místo, kde se Pražané i cestovatelé stávají součástí živého scénáře, s otevřenou kuchyní, otevřeným srdcem a atmosférou, která vás obejme dřív, než si sundáte kabát.
Je večer. Praha se pomalu noří do letního oparu, kontury domů blednou a Vltava tiše odráží světla města. Jen pár kroků od Tančícího domu se za fasádou novorenesanční budovy rozevírá nový svět – hotel Sir Prague. Dům, který už z dálky nenápadně naznačuje, že se v jeho zdech odehrává víc, než se na první pohled zdá.
Uvnitř se historie potkává s novou energií. Každý detail je promyšlený, a přitom nic nepůsobí vyumělkovaně. Sir Prague není dekorativní kulisa, ale místo, které se žije – s lehkostí, šarmem a hravostí.
Poprvé jsme ho navštívili během slavnostního otevření. Večera, kdy se z nádvoří stal živý organismus – DJ pult střídala houslová improvizace, prosecco se třpytilo v rukou hostů a z kuchyně vycházely mezze talíře, jejichž vůně zvaly dovnitř. Do restaurace Seven North.
Gastronomický koncept šéfkuchaře Eyala Shaniho dorazil do Prahy z Vídně – a přinesl s sebou přesně to, co v tomhle městě chybělo. Ležérní atmosféru středomořského večera, která nestojí na formě, ale na pocitu. Na radosti z jídla, ze společnosti, z nečekaného.
Menu se mění každý den. Talíře nejsou efektně naaranžované, ale autentické, spontánní. Přijďte s důvěrou, že všechno, co přistane na stole, bude fungovat jako celek. A hlavně že nebudete každý jíst to „své“, ale společně. Talíře se přirozeně točí mezi hosty, stejně jako konverzace. Chody přicházejí bez popisu, bez pravidel. Vychutnej si je po svém.
Otevřená kuchyně nechává nahlédnout pod pokličku celého konceptu, kde nejde jen o jídlo, ale o vztah k němu. Nepreferuje se dokonalost, ale opravdovost. Sází se na sezonnost, čerstvost, přirozený rytmus. A stejně jako jídlo i prostor sám od sebe vytváří atmosféru, ve které je příjemné být. Interiér navrhla Linda Boronkay – a propsala do něj svou typickou vizuální citlivost. Kombinace barev, textur a materiálů působí hřejivě, nadčasově a velmi evropsky. Gotické oblouky tu vedou tichý dialog s kubistickými akcenty, ručně malovaná lůžka, originální textilie i světla hovoří o Praze jako o městě kontrastů a snů.
Všude se nenápadně oslavuje umění a řemeslo – od kurátorovaného výběru děl Kariny Kottové přes tapety inspirované legendou o Libuši až po knihovnu, která není jen místem ticha, ale i sdílení a inspirace.
Pokoje navazují na tento tón. Každý má svou osobitost, ale všechny spojuje jemná elegance, komfort a decentní odkazy k pražské historii. V koupelnách najdete růžové obklady, v knihovně muránská svítidla, na zdech umění s příběhem. Všechno tu má smysl. Nic tu není jen na efekt.
Sir Prague je ideálním místem pro ty, kdo chtějí poznat Prahu jinak. Pro ty, kdo hledají klid v srdci města. Pro milovníky designu, kteří vnímají prostor jako součást příběhu. A stejně tak pro místní, kteří touží po večeru bez plánů, zato s otevřeností k tomu, co může přijít.
Tohle místo nic nevnucuje – a právě tím si vás získá. Každý detail má svůj smysl, aniž by se o něj musel hlásit. Stačí se posadit. Nadechnout. A být. V dobré společnosti, u stolu, kde se sdílí zážitky stejně jako jídlo. V atmosféře, která staví na opravdovosti. A právě proto se sem budete chtít vracet. Stejně jako my.