Chleba. Existuje vůbec základnější potravina? Většina z nás si bez něj nedokáže den představit; ať už s máslem a šunkou, tvarohem nebo s marmeládou. Za poslední roky se z jeho domácího pečení stal fenomén.
Během lockdownu jako by nebyl nikdo, koho by alespoň na chvilku nelákalo zkusit si upéct vlastní chleba z vypěstovaného kvásku. Zásluhu na tom má mimo jiné blogerka Juliana Fischerová, kterou ti, kdo se zajímají o jídlo a gastro podniky, znají pod pseudonymem Maškrtnica
Dnes působí jako lektorka a konzultantka v několika pekárnách. Před dvanácti lety založila společně se dvěma přáteli komunitu nadšených domácích pekařů, kteří se mezi sebou dělili o rady, jak na kynuté těsto. Vytvořili také kváskovou mapu, kde si mohli zájemci tento živoucí organismus vyzvednout. „Hlavní myšlenkou bylo to, že takovýmto způsobem o kvásek nikdy nepřijdeme. Když se o něj podělíme, budeme mít větší šanci ho obnovit,“ dodává Juliana.
Chleba vnímá jako tu nejtradičnější věc vůbec. Jeho složení, tvorba, uchovávání a ostatně i samotná technologie kvasu jsou staré jako lidstvo samo. K vytvoření voňavého bochníku s křupavou kůrkou stačí mouka, voda a sůl. Ale také notná dávka trpělivosti. Juliana zastává názor, že k dokonalému kvásku je potřeba se proexperimentovat a pozorovat těsto ve všech fázích jeho kynutí.
Od doby, kdy jako středoškolačka začala Juliana experimentovat s těsty různého druhu, uběhla spousta let. Mezitím vzniklo několik řemeslných pekáren, a to nejdříve v Praze, poté po celé republice. Kvalitní chleba si dnes můžete dát nejen doma, ale téměř v jakémkoli bistru nebo kavárně, kde jej servírují v nespočetných variantách od lučiny s pečenými meruňkami po pomazánku z grilované cukety. A kam chodí nejraději pro chleba Maškrtnica, když zrovna nemá napečeno? „V Praze mám oblíbených podniků víc, v regionech pak brněnské Chleba jak Brno, Chleba a sůl ze Solnice, berounské Just Bake a napadá mě ještě Pekárna Lužnice v Táboře a espresso bar a pekárna Bread_fit_store.“