Jednodenní festival daleko od hlučných produkcí. Místo, kde se tančí bosky, večeří na dekách a s každým chodem se zpomaluje čas. Čtvrtý ročník ME ZE pod taktovkou kuchařského kolektivu ZE MĚ dává gastronomii nový rozměr. Intimní, smyslový, opravdový.
Je sobotní odpoledne a do Lindavy přijíždíme po klikaté cestě mezi lesy, kde mobilní signál pomalu ztrácí dech. Někde v dálce hraje DJ, vzduchem se nese smích. Vcházíme do světa, kde čas plyne jinak. Kde se vaří ve stanech, fermentuje pod smrkem a snídá se v trávě. ME ZE není festival v klasickém slova smyslu. Je to rituál. Oslava hojnosti léta. A taky připomínka toho, že stůl má vždycky dost místa, když se u něj sejdou ti správní lidé.
Začalo to prý v dešti, v létě roku 2022. V době, kdy jsme si teprve znovu zvykali na to, že se můžeme potkávat. Svět se po měsících omezení pomalu nadechoval, ale jistota byla vzácné zboží. A právě tehdy přišla chuť udělat něco skutečného. A tak tým ZE MĚ projektu zkusil něco nového: uspořádat speciální hostinu. Pod širým nebem, bez přehnaného plánování, zato s vědomím, že když se spojí dobré jídlo, hudba a lidé, vždycky z toho vznikne něco famózního.
Letos se festival koná už počtvrté – a přestože trvá jen 24 hodin, stačí na to, aby se vám dostal pod kůži. Nová lokalita v Lindavě, uprostřed severočeských lesů, mu sluší. Areál obklopují louky, na kterých se rozloží dřevěné stoly se lnem místo ubrusů. Vedle nich ohniště, dílna na chleba, místo na odpočinek. Odpolední světlo se láme v korunách stromů, večer se krajina rozsvítí stovkami lampionů. Ale hlavní roli tu má chuť.
Odpoledne patří workshopům. Ochutnáváme březovou mízu, učíme se sbírat divoké byliny, děti se ponoří do těsta v pekařském workshopu Tomáše Urbana, zatímco dospělí nasávají vůně parfémového koutku Kintsugi nebo pečlivě prošlehávají matchu.
V mezičase si odskočíte pro pivo ze Zichovce nebo si dáte degustační porci zvěřiny připravené přímo na ohni. A když se setmí, krajinu rozzáří světelné instalace. Hudba, která do té doby jen tiše podkreslovala atmosféru, zesílí. Bratři, Mikoláš Růžička, Tom Holič, DJ Ondrash & Forrest Pine. Všechno pořád v rytmu krajiny. Tančí se tu mezi stromy, s vínem v ruce a nohama v mechu.
Druhý den začíná společnou snídaní. Je pomalá a tichá, s teplým čajem a sluncem, co se pomalu prodírá mlhou. Bez tlaku, bez spěchu. Taková, jakou si přejete zažít častěji. A festival končí, stejně nenápadně, jako začal.
ZE MĚ projekt: Vařit tak, aby to dávalo smysl
Za tím vším stojí kuchařský kolektiv, který se rozhodl dělat věci po svém. ZE MĚ projekt není běžný catering. Je to tým kuchařů a kreativců, kteří vaří s respektem k surovinám, zodpovědností k přírodě a radostí, která je nakažlivá. Členové týmu prošli. michelinskými podniky od Tokia po Kodaň, ale nezapomněli, jak chutná nedělní oběd u babičky.
Zakládají si na detailu. Fermentují, pečou, vyrábějí si vlastní keramiku, sbírají byliny. Nehledají efektní formy, spíš přirozenost. Ve svých caterinzích i autorských hostinách dávají prostor surovinám, které by jiní přehlédli. A místo abyste jedli očima, nechají vás jíst celým tělem. Nejde jim o prezentaci na talíři, ale o hluboký prožitek. Jejich jídla jsou o emoci. O kontrastu tepla a chladu, křupavosti a jemnosti, známé chuti a nečekaném zvratu. Každý pokrm má začátek někde v krajině – a konec na jazyku, který si ho bude pamatovat.
ME ZE je pro ně osobní projekt. Každý ročník je jiný, ale společné mají to hlavní – touhu vrátit stolování jeho původní roli. Být spolu, u jídla, bez spěchu. A pokud možno pod širým nebem.