Jeho vášní je typografie, má rád čistý, funkční a minimalistický design, který v sobě nese hlubší myšlenku. Jan Kolář se grafickému designu věnuje téměř dvacet let a díky jeho vizi vzniklo i úspěšné pražské brandingové Molekula Studio, které stojí mimo jiné za vizuální identitou Amazing Places a magazínu Amazing.
Osobně se známe pět let, pracujeme spolu průběžně na vizuální podobě Amazing i jeho propagaci. Ty máš ale v Amazing Places daleko delší historii. Jak dlouho jsi profesně propojený s Amazing Places?
Je to asi devět, skoro deset let. S Petrem mě tehdy seznámil můj kamarád a já pak před těmi devíti lety začal pracovat na novém designu, na celé tonalitě té značky. Od té doby pracuji na všem, co se týká Amazing Places, včetně Amazing magazínu.
Když jsi poprvé viděl tehdejší grafiku, tak jsi hned věděl, že bude všechno jinak?
Amazing Places jsem sledoval od začátku na sociálních sítích a připadalo mi, že je to skvělý nápad, ale celé to bylo ještě takové nedospělé, úplně na začátku. V době, kdy jsem se k tomu projektu dostal, už byl docela známý a byla zde od Petra snaha udělat něco víc. A aby se z toho mohlo stát něco víc, tak už ten původní kabát nestačil.
Bylo to malý. A tím, že projekt Amazing Places měl velké ambice, tak jsme to celé stavěli tak, aby to dokázalo pojmout další značky a aby to samozřejmě vydrželo dlouho. A to se povedlo. I když je to rebrandované před devíti lety, tak to pořád funguje, a to je taky důkaz toho, že jsme se tehdy rozhodli správně.
Před pěti lety jsme začali pracovat na Petrově snu. Magazínu, který by se vymykal běžné produkci…
V době, kdy jsme si začali povídat o magazínu, dávalo největší smysl, aby podporoval Amazing Places, takže jsem se tehdy snažil, aby si to bylo hodně vizuálně podobné a vycházelo to ze stejných grafických principů. Cíl byl takový, aby se ty dvě značky navzájem podporovaly a bylo patrné na první pohled, že Amazing magazín je projekt Amazing Places. Díky tomu nám to celých pět let krásně fungovalo…
Přestože to fungovalo, uzrál čas na změnu. Petr byl opět hybatelem té změny, ale cítili jsme to tak asi všichni a přineslo nám to novou energii i nové nápady, nejen co se designu týče…
I když to bylo od Petra čistě emoční rozhodnutí, tak to celé dávalo smysl. Jednak si myslím, že už se to po pěti letech trošku okoukalo, za druhé už ten magazín byl obecně známý, tak jsme se nepotřebovali tak striktně držet pravidel Amazing Places, a za třetí myslím, že už byl čas do toho přinést nějakou vlastní personalitu. Všechno se to takhle hezky potkalo a díky tomu, že už jsme nepotřebovali tolik propojení s Amazing Places, jsme si mohli dovolit to udělat mnohem volnější, zábavnější, přestože tam ta provázanost je. A do budoucna nám to umožní, aby každé to číslo bylo něčím vizuálně zajímavé, aby to byla pro nás zábava tvořit a hlavně pro ty lidi číst a prohlížet si to.
S Amazing Places je Honza spjat již mnoho let. Kromě designu nového magazínu Amazing je také autorem většiny značek z rodiny Amazing Places.
V Molekula Studiu se Honza zabývá tvorbou značek a rebrandingem společností. Jedním z těch aktuálních je nedávná proměna technologické společnosti SG Consulting na Eywo.
V čem přesně spočívá ta vizuální změna?
Na začátku po rozboru toho, co funguje a co už funguje míň, a vyhodnocení, co už není potřeba, jsem začal vytvářet nový systém. Stále to totiž stojí na nějakém systému, ale už jsme upustili od čistě minimalistického stylu, najednou jsme nepotřebovali, aby design byl nutně tolik decentní. Za těch pět let se ledacos změnilo. I ta doba se změnila a ta decentnost v této chvíli není to, co by to mělo být. Rozhodli jsme se, že to uděláme celé výraznější, hlasitější, viditelnější. Samo o sobě se s ním lépe pracuje. Přizpůsobovali jsme jej i tomu, aby byl víc vidět při vystavení na stánku. Na začátku jsme tohle vůbec neřešili. S tím souvisí právě nové logo, a tak jsme se vrátili na začátek a já jsem se snažil vlastně novým logem definovat ten pocit, když je něco amazing. Snažil jsem se ten pocit vměstnat do toho loga. Když je něco amazing, tak jste toho pocitu plní, je to nadšení, něco, co člověka ohromilo. Když je to opravdu AMAZING, tak to člověk ani nemůže pojmout. A logo navazuje na tuhle myšlenku, takže vypadá, jako by se nevešlo do vymezeného prostoru, protože ten pocit je větší a intenzivnější…
Celá obálka je díky tomu teď mnohem výraznější a logo funguje tak, aby se dalo pracovat s variabilitou vizuálů. Předtím jsme nějaký čas pracovali s ilustracemi Báry Balgové, která to velmi posunula, její ilustrace byly ve srovnání s minimalistickým a tehdy decentním logem opravdu výrazné. Magazín byl díky tomu dobře rozpoznatelný, ale na druhou stranu člověk příliš nedokázal rozlišit jednotlivá čísla, která svým způsobem splývala. Rád bych teď, aby každá obálka byla jiná a čtenář jasně věděl, že se dívá na něco nového, něco překvapivého. Cíl je, aby čtenáři na první pohled vnímali, že vyšlo nové číslo.
I když Amazing Places je pro nás oba srdcovka, tak pracujeme i na jiných projektech. Molekula Studio, jehož jsi součástí, má i další klienty. Jak vypadá tvoje práce v rámci studia?
Nejenže pro naše klienty značky vytváříme, ale zároveň je udržujeme. Cesta k vytvoření značky je poměrně dlouhá a je to až intimní záležitost mezi námi a klientem, protože musíme pochopit nejdříve celý jeho byznys i to, kam směřuje, kam se chce posouvat, dozvídáme se o sobě spoustu věcí a tvoří se mezi námi relativně hluboký vztah. Není to jen vztah zadavatel–dodavatel. Je to vztah založený na důvěře, a protože to tvoříme společně, tak to celé dává smysl jednak vizuálně, ale samozřejmě také z hlediska byznysu toho klienta. A to pak dává smysl spolupracovat dále, protože my máme veškerý kontext pro cokoliv, co ten klient potřebuje. Většinou to nefunguje tak, že klient řekne: „Potřebuji přesně tohle.“ Většinou přijde a řekne: „Máme tenhle problém a potřebujeme tenhle problém vyřešit nebo tu příležitost chytit. Pojďme vymyslet, jak to uděláme.“ Většinou klient, kterému děláme značku, u nás zůstává a my dokážeme odhadnout, co v danou chvíli potřebuje, a co nejefektivněji mu s tím pomoci. Často pomáháme klientovi utřídit myšlenky a díky tomu uskutečnit jeho cíl – jsme něco jako advokáti té značky na straně klienta. Snažíme se, aby všechna tato řešení byla v souladu se značkou, a důkazem toho, že to funguje, je fakt, že jsou to všechno dlouhodobé spolupráce a klienti od nás neodcházejí.
Vývojáři s lidskou tváří jsou v současném světě plném AI ještě aktuálnější než dříve – rebranding společnosti Litea Solutions na Unnits.
Co ty a AI? Jak se tě tohle téma dotýká? Hodně lidí si myslí, že nás kreativce brzy nahradí…
Samozřejmě je to veliké téma, které rezonuje celým naším oborem. Kromě toho, že to má obrovský potenciál na mnoha úrovních, tak na druhou stranu se nebojím, že by nás to nahradilo, protože vždycky bude potřeba někdo, kdo posoudí, jestli ten výstup je dobrý. A zároveň AI zautomatizuje a zefektivní spoustu věcí a my můžeme doufat, že to budou ty věci, které nikdo nechce dělat, jsou repetitivní a dává to u nich smysl. Zároveň si myslím, že lidská kreativita je nenahraditelná. AI dokáže pracovat s kombinacemi toho, co existuje, může si nastudovat různé principy, ale zároveň vždycky pracuje jen s tím, co má. Nepřijde s ničím úplně novým bez toho lidského vstupu. My jsme schopni přinést novou myšlenku, kontext i rozhodnutí, jestli je to dobré, nebo ne. Díky AI se mění nástroje, které používáme, ale na druhou stranu ty nástroje vyžadují nějakou znalost, což není možné získat přes noc. V tom hraje roli zkušenost.
Vizuální identita pro distribuční společnost DisplayMe se zaměřením na prémiovou elektroniku
Mám pocit, že ani nestíhám sledovat, jak rychle se AI vyvíjí a co všechno už je díky ní možné…
Je to tak, je to hodně rychlé a samozřejmě se to nestíhám všechno učit. Ale není to nutné a upřímně – není to ani možné. To bych nedělal nic jiného. Spíš se snažím ulehčit si práci tam, kde potřebuju.
Jak si kompenzuješ ten digitální svět?
Čím dál tím víc chodím mimo civilizaci, baví mě nebýt u obrazovky. Když si potřebuju odpočinout, tak jedu někam do lesa nebo do přírody. Utíkám do reálného světa a taky utíkám k řízení. Mám relativně čerstvý řidičák, a kdykoliv to jde, tak si sednu do auta a někam vyrazím. Je to pro mě stejné jako běh, kdy se plně soustředím na tu činnost a vyčistím si dokonale hlavu.