Když Ostrava v roce 2018 vypsala doposud největší architektonickou soutěž ve své novodobé historii na stavbu koncertní haly Janáčkovy filharmonie, v konkurenci 34 studií z celého světa zvítězil futuristicky působící návrh architekta a vizionáře Stevena Holla z ateliéru Steven Holl Architects sídlícího v New Yorku.
Architektura má tu moc navždy změnit tvář daných měst a lokalit. Jsou stavby, které se stanou legendami a jejich neodmyslitelnými symboly. Tou nejznámější ikonou je zaručeně Eiffelova ocelová dáma tyčící se nad Paříží z Martova pole. Stejně tak se stala symbolem Austrálie Opera v Sydney dánského architekta Jørna Utzona řadící se k mistrovským dílům architektury 20. století. Guggenheimovo muzeum architekta Franka Gehryho zase proměnilo baskické Bilbao z průmyslového a loďařského střediska na novodobou mekku umění. Nemusíme ale jezdit tak daleko. I v sousedním Polsku, v centru pomořanské metropole Štětín, vyrostla relativně nedávno jedna z dalších takto výrazných staveb – moderní koncertní hala přezdívaná díky své průsvitné bělostné fasádě „ledovec“. Architektonické duo Fabrizio Barozzi a Alberto Veiga za ni získalo v roce 2015 prestižní cenu Miese van der Rohe, kterou uděluje EU za významný architektonický počin.
Obdobnou cestou hledání a architektonických symbolů města se rozhodla vydat i severomoravská metropole Ostrava. Ta zejména díky spolupráci s významnými českými a světovými architekty začíná postupně měnit svoji tvář z „černého a ocelového města“ 20. století na kulturní metropoli 21. století s významným mezinárodním přesahem. Když Ostrava v roce 2018 vypsala doposud největší architektonickou soutěž ve své novodobé historii na rekonstrukci Domu kultury města Ostravy a výstavbu koncertního sálu, v konkurenci 34 studií z celého světa zvítězil futuristicky působící návrh renomovaného architekta a vizionáře Stevena Holla z ateliéru Steven Holl Architects sídlícího v New Yorku. Hollovy stavby vyznačující se hrou s liniemi a přirozeným světlem vstupujícím do interiérů uchvátily milovníky kvalitní architektury po celém světě.
Například jeho návrh Taiwan ChinPaoSan Necropolis s bělostnými oblouky a působivými průniky kulovitých tvarů si zcela podmaní divákovo oko již na vizualizacích. Tento „oceánský pavilon duší“ s výhledem na Pacifik navodí v obřadní kapli a přilehlém amfiteátru stav dokonalé kontemplace několika tisícům věřících a padesáti buddhistickým mnichům vedoucím modlitby. Pro Ostravu Steven Holl Architects ve spolupráci s českou platformou Architecture Acts z Prahy přináší dílo, které může směle konkurovat nejlepším hudebním sálům planety. Není tedy divu, že vítězný projekt, připomínající z ptačí perspektivy hudební nástroj uložený ve svém pouzdře, budí již několik let (od vzniku samotné architektonické studie) zaslouženou celosvětovou pozornost.
Největší světová platforma pro architekturu Architizer zařadila v roce 2021 projekt koncertního sálu a sídla Janáčkovy filharmonie mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Komplex s koncertním sálem s třinácti sty místy v hledišti bude využíván jako hudební, kulturní, produkční a vzděláva- cí centrum a současně bude i sídlem Janáčkovy filharmonie Ostrava. Velmi zajímavý je i samotný Hollův tvůrčí proces.
Steven Holl, který je známý svojí fascinací různými vědeckými fenomény, hledá inspiraci nejen ve vědě, ale i v hudbě, filozofii, literatuře a dalších oblastech lidského poznání. Svoje prvotní vize ladí tak, že je ručně zaznamenává do akvarelového skicáku. Stejnou cestou vznikal i návrh koncertního sálu pro Ostravu. Holl o ní hovoří jako o „perfektním akustickém nástroji ve svém pouzdře“.
Dokonalý hudební nástroj však potřebuje i prvotřídního ladiče, tím je japonský mistr akustiky Yasuhisa Toyota z Nagata Acoustics, který patří k nejlepším světovým konzultantům na akustiku. Autor řady špičkových akustických řešení má za sebou bezmála 60 realizací. Patří k nim Suntory Hall v Tokiu, Walt Disney Concert Hall v Los Angeles nebo hamburská Elbphilharmonie. Zvukem od Yasuhisy Toyoty se pyšní také projekt Pařížské filharmonie postavené podle návrhu architekta Jeana Nouvela nebo moderní koncertní sál Polského národního rozhlasového orchestru v Katovicích. Akustický mág Toyota své koncertní síně vytváří po vzoru vinice – vineyard style. Hlediště je koncipováno tak, že samotné pódium je situováno uprostřed a kolem něj jsou terasovitě rozvrstveny galerie a balkony. Díky tomu je možné hudbu slyšet v prvotřídní kvalitě ze všech míst v sále tohoto intimního sdíleného prostoru.
Holl a Toyota jdou ve svých úvahách a konceptech ještě dál. Se svým až vědeckým zaujetím pečlivě nastudovali nejen hudební díla, ale i hudebně teoretické práce hukvaldského rodáka Leoše Janáčka. Právě Janáčkova „teorie sčasování“ (znějící, sčítací a scelovací) pro ně byla inspirací v uspořádání akustických panelů v sále. Unikátní je i koncept budovy samotné, kdy se vlastně jedná o symbiózu dvou stylově zcela odlišných částí. Holl své futuristicky pojaté „pouzdro na housle“ ze skla, betonu a kovu usadí na stávající budovu Domu kultury, kterou na přelomu padesátých a šedesátých let vyprojektoval a postavil architekt Jaroslav Fragner.
Právě propojení těchto dvou zdánlivě nesourodých částí budovy i jmen obou slavných architektů – amerického vizionáře Holla a významného tvůrce českého funkcionalismu Fragnera – vytváří zajímavé konsekvence. Fragner, který je podepsaný pod ceněnou dostavbou Karolina a rekonstrukcí Betlémské kaple v Praze, je mimo jiné také autorem řady vil a významných průmyslových objektů první republiky. Ve své práci se obracel nejen k evropským modernistům, ať už to byl Le Corbusier, nebo Fin Alvar Aalto. Miloval také největšího amerického architekta 20. století Franka Lloyda Wrighta, jehož pracemi se po svém návratu z cest po Americe nechal také inspirovat. Pokud by tedy existovalo nějaké architektonické nebe, ze kterého by mohl Jaroslav Fragner shlížet na současné dění v Ostravě, musel by cítit obrovské zadostiučinění. Bezmála šedesát let od jeho smrti se jeho stavba spojí s dílem jednoho z nejslavnějších amerických architektů současnosti. Minulost Ostravy se tak propojuje s její budoucností.