Trojměstí

Místní si Trojměstí spojují ovšem především s „eskaemkou“. SKM je rychlá městská železnice, která spojuje všechna tři města a jezdí prakticky nonstop mezi městem Sopoty, Gdaňskem a Gdyní s prodloužením až do 125 km vzdáleného Slupska. Skvělou zprávou je, že se chystá i spojení s dalšími přímořskými destinacemi. Moje cesta Trojměstím byla spojena právě s pohodlnou jízdou SKM.

ROZPUSTILÉ SOPOTY
Do Sopot jsem přijela s kolegou, který právě testoval nový vůz. Vyjížděli jsme z Leby, kde jsme se jen pár hodin předtím procházeli ve Sloviňském národním parku takzvanou polskou Saharou, jejíž duny dosahují výšky až 40 metrů. Krajina borovicových lesů a jemného písku nás dovedla až do nádherného lázeňského města, které žije dlouho do noci a působí bezstarostným prázdninovým dojmem. Už ve 12. století byla na místě dnešních Sopot rybářská vesnice, ovšem zásadním momentem v historii města bylo působení vojenského lékaře Jeana Georgese Haffnera, který se sem dostal po neúspěchu Napoleonova tažení do Ruska. Nejdříve byl převelen do Svobodného města Gdaňsk, které bylo vytvořeno samotným Napoleonem. Jako pláž k lázeňským účelům pro francouzské vojáky sloužila dnešní čtvrť Brzeźno. Po Napoleonově porážce se lékař přesunul i se svým velkolepým plánem do blízké rybářské vesnice a ve vlastní režii pak vystavěl vlastní lázeňský komplex. Další vývoj událostí pak urychlila výstavba železnice a velkou novinkou byl na přelomu 19. a 20. století vynález léčivé solanky a její vedení trubkami do takzvané fontány ve tvaru houby v Jižním parku. V tomto období také došlo k významnému architektonickému rozvoji města. Na rozdíl od goticko-barokně-manýristického Gdaňsku a modernistické Gdyně dostaly Sopoty do vínku secesi a eklektismus. Tolik balkonků a věžiček potkáte v jednom městě jen málokdy. Díky tomu působí Sopoty trochu rozmařilým dojmem, ke kterému se vyloženě hodí atmosféra slavností a festivalů.

Nejspíš jste už také slyšeli o tradici hudebních festivalů v Sopotech. Většině z nás se vybaví novodobá historie mezinárodního soutěžního festivalu a doba, kdy tu zažila velký úspěch naše popová hvězda Helena Vondráčková s písní Malovaný džbánku. Tomu ovšem předcházela více než stoletá tradice festivalů, jejichž historii odstartovala v roce 1909 opera Conradina Kreutzera Noční tábor v Granadě. Skvělou akustiku a romantiku amfiteátru nazvaného Lesní opera tu využívali již od dvacátých let 20. století. V šedesátých letech po dlouhé pauze a důkladné rekonstrukci amfiteátr znovu ožil a začala se psát nová etapa plná hvězdných jmen. Stejně jako jsou pro mnoho lidí silně spojeny s hudbou, tak k nim patří i procházky po impozantním dřevěném molu. Sopoty se totiž pyšní nejdelším dřevěným molem v Evropě. Molo se stalo symbolem města a při jeho návštěvě si můžete užít procházku, ale také si posedět a relaxovat na elegantních bílých lavičkách, které jej lemují, nebo si dát prosecco v místní restauraci. Stačí dýchat mořský vzduch a vnímat atmosféru mariny, užívat si výhledy na město. Pokud se vrátíme do historie, tak poprvé se tu lidé po molu procházeli již v 18. století. Tenkrát mělo ale jen pouhých 41 metrů. Molo určené stejně jako dnes ke zdravotním procházkám zde bylo postaveno teprve v roce 1829 z iniciativy Jeana Georgese Haffnera. Postupně bylo prodlužováno až na dnešních úctyhodných 511 metrů. V posledních letech prošlo molo rekonstrukcí, a navíc zde byla vystavěna marina pro 100 lodí. Poblíž vstupu na molo můžete obdivovat budovu balneologického ústavu z roku 1903, která připomíná svou architekturou zámek. Po prohlídce pobřežní části je příjemné nechat se opět unášet ruchem města. Legendární ulice Hrdinů Monte Cassino kdysi spojovala horní a dolní část města. Postupem času se z ní ovšem stala elegantní pěší zóna plná kaváren, restaurací, klubů, barů a obchodů.

Určitě si najděte večer čas na posezení v baru SPATIF, kde před vámi seděly stovky slavných osobností z řad herců, režisérů nebo zpěváků. V téže ulici vaši pozornost upoutá určitě také Křivý dům inspirovaný kresbami Jana Marcina Szancera a Pera Dahlberga – švédského grafika žijícího v Sopotech. A ještě jeden osobní tip pro příznivce neformálního stylu a současného umění. Nezapomeňte si dát kávu v kavárně Dwie Zmiany. Obdivovat zde můžete tvorbu mladých umělců.

VELKOLEPÝ GDAŇSK
Hlavní město kašubského regionu stálo na mořském břehu. Ve srovnání s hravou energií lázeňských Sopot má přístavní Gdaňsk naprosto jinou atmosféru. Na první pohled vás ohromí svou architekturou, velikostí a bohatou historií. Když se ovšem podíváte na fotografie Gdaňsku z konce druhé světové války, pochopíte, jak velké úsilí bylo nutné vynaložit k jeho obnovení. Zničeno bylo téměř devadesát procent historických budov. Svým způsobem je zázrak, že se podařilo zachovat autentičnost a město nepůsobí jako nějaké muzeum, ale je to stále živý organismus s energií moře. Gdaňsk jako hlavní město kašubského regionu stálo na mořském břehu již 2000 let před naším letopočtem, ovšem oficiálně se založení Gdaňsku datuje do roku 997. V průběhu posledního tisíciletí zde psalo dějiny Polské království, Pomořanské knížectví, Braniborsko, křižácký řád i Pruské království. Strategická pozice chráněného přístavu pří ústí řeky Visly do Baltského moře přinesla městu bohatství, ale i krušné roky. K hlavním exportním produktům patřilo obilí, což dodnes dokazují špejchary, které již ale mají svou novou funkci. Obchodovalo se zde také se dřevem nebo s pivem. Bohatý Gdaňsk musel zároveň systematicky pracovat na svém opevnění, protože byl čas od času vystaven útokům různých nepřátel. Na přelomu 16. a 17. století se stal tento městský stát podporovaný Polskem jedním z nejbohatších měst v celé Evropě. Blahobyt měšťanů se odrážel zejména v architektuře, kterou můžeme dodnes obdivovat. Zlatá brána, Neptunova fontána, Artušův dvůr nebo Velká zbrojnice jsou díly Abrahama van den Blockeho, jednoho z nejúspěšnějších gdaňských architektů. V dobách, kdy švédské vojsko pustošilo Evropu, pozbyl Gdaňsk svou výjimečnou pozici, v období nestability a válečných vřav, rozvoje zaoceánského obchodu připadl Gdaňsk Prusku, přišla silná germanizace.

A z novodobé historie je důležité zmínit spor o vybudování dálnice spojující Německo s Polskem, vedoucí přes polský koridor, což se stalo jednou ze záminek k rozpoutání druhé světové války. Mezníkem ve skoro tisícileté historii města byl ničivý sovětský a polský útok na město v roce 1945, kdy bylo zničeno devadesát procent historických budov. Město bylo po válce pečlivě obnoveno, a tak můžeme jeho unikátní architekturu obdivovat i dnes.

Nejreprezentativnější částí Gdaňsku je Hlavní město. Tento název může být trochu matoucí a bývá turisty označován za Staré město. Tato část Gdaňsku nás vrací do jeho největší slávy v 16. a 17. století, kdy ve střední Evropě neměl konkurenci. Síť ulic připomíná šachovnici, kde se ulice protínají v pravém úhlu. Osou je zde Dlouhá ulice, která je turistickou tepnou města a je plná kaváren a restaurací. Dopřejte si čas a nechtějte stihnout všechno. Poseďte si v některé z kaváren, kterými je ulice lemovaná. Najdete tu různé typy podniků a vybere si skutečně každý. Pokud by vás při obdivování fasád domů napadlo, že byste rádi věděli, jak to vypadalo uvnitř v dávných dobách, tak nesmíte minout Uphagenův dům, který je jediným místem v Polsku, kde můžete obdivovat právě tyto interiéry měšťanského domu z 18. století. Vše včetně původního vybavení je tady na dosah ruky. Dlouhý trh je ulice, kde bydleli nejbohatší měšťané, a jsou zde ty nejkrásnější domy. Unikátní Zelená brána například sloužila k ubytování urozených osob a bydleli tu při svých návštěvách především králové. Pokud si chcete užít atmosféru letních festivalů a koncertů, tak začněte prohlídku města na Uhelném trhu. Oblíbený je například Festival dobré nálady, který tu má dlouhou tradici. Můžete si být ale jistí, že se tady něco zajímavého děje skoro pořád. Za pozornost stojí také Výšinná brána, která byla dříve hlavním vjezdem do města. Zde byli vítáni při příjezdu i polští králové. K nejobdivovanějším památkám patří také Zlatá brána, která neměla obrannou funkci, ale byla spíše symbolem bohatství. Ke Zlaté bráně pak přiléhá Dvůr bratrstva svatého Jiří. Gotická stavba byla sídlem bohatých kupců, kteří dříve sídlili v Artušově dvoře. Pokud vás lákají drobné obchůdky s lokálním zbožím a jantarem, bude pro vás to pravé procházka po kočičích hlavách v malebné Mariánské ulici. Originální jantarové šperky objevíte na mnoha místech po celém městě a nepřeberná škála barev této zkamenělé pryskyřice vyplavené z moře vás určitě překvapí mnoha odstíny. Oblíbená temná barva lesního medu, zářivě zlatá, pískově žlutá nebo téměř černá v kombinaci se šperkařským uměním přináší nejen radost z krásného šperku, ale i zdravotní benefity při jeho nošení. Jantarové korálky se dokonce vyrábí i pro malé děti, na které mají uklidňující vliv. Jantar se také louhuje v alkoholu a vzniká tak oblíbená tinktura, která ulevuje při mnoha potížích.

Zaujal nás i příběhy opředený nejstarší dům, který zde najdete, takzvaný Dům Gotyk, v němž se podle legendy setkal Mikuláš Koperník s Annou Schilingovou. Dnes je v něm sympatický malý hotel a muzeum. Při prohlídce města rozhodně neminete Mariánskou baziliku, která patří mezi největší gotické cihlové kostely na světě. Na jižní straně můžete obdivovat sluneční hodiny, na severní pak největší hodiny v Polsku. Jen úzká ulička dělí Mariánskou baziliku od Královské kaple, která je jediným barokním chrámem v centru. V případě, že vás davy turistů a historická prohlídka města vyčerpaly, doporučuji navštívit Pivní ulici, která je oproti Královské cestě daleko klidnější a má své význačné místo v tisícileté historii vaření piva. Tradici zde sice zachraňuje poslední minipivovar Browar Piwna na čp. 50/51, ale umělecky založeným návštěvníkům tu udělá radost Gdaňská městská galerie, která vystavuje především práce mladých umělců. V případě, že byste inspirováni Pivní ulicí chtěli zažít nějakou autentickou degustaci, doporučujeme Browar PG4, Brovarnia Hotel Gdaňsk nebo Piwnica Rajcow. Z Gdaňsku ovšem nesmíte odjet, aniž byste ochutnali místní specialitu, kterou je zlatavý likér Goldwasser. Ten patří k městu stejně jako řeka Motlawa. Jde o sladký alkoholický nápoj, při jehož výrobě se používají různé druhy bylin, koření a plátky zlata. A pokud už jsme zmínili řeku Motlawu, tak určitě stojí za to dopřát si procházku po Dlouhém nábřeží, promenádě na jejím západním břehu. Prohlédnout si tu můžete osm historických bran, dvě muzea a přístav pro turistické plavby. V létě můžete využít vodní tramvaje Gdaňské vodní dopravy. Pravidelné spojení je tu na trase Gdaňsk–Hel nebo Gdaňsk–Sopoty.

POHODOVÁ GDYNĚ
Nejmladší ze tří sourozenců Trojměstí je Gdyně, která se v národních žebříčcích dlouhodobě drží jako nejlepší město pro život. Moderní architektura, borovicové háje, divoké útesy a ruch přístavu a skvělé restaurace. To všechno patří k tomuto kouzelnému mladému městu. Zajímavostí z historie je, že přerod rybářské vesnice v jeden z největších baltských přístavů trval překvapivě pouze dvacet let. Gdyně dostala svá městská práva teprve v roce 1926. Hned v prvních deseti letech překonala v rámci exportu rychle se rozvíjející přístav – starobylý Gdaňsk. Dvanáctimetrová hloubka umožňuje připlutí i těch největších lodí. Na konci dvacátých let se v Gdyni prosadil modernismus a zanechal nesmazatelnou stopu v podobě mnoha desítek staveb. V roce 1931 tu bylo vybudováno Mořské nádraží kombinující funkci železničního nádraží a mořského přístavu, z něhož vyplouvaly lodě s emigranty, kteří se rozhodli hledat lepší život za oceánem. Rozvoj přístavu zastavil letecký útok v roce 1939. Po válce byl přístav vyčištěn, odminován a znovu zprovozněn, v sedmdesátých letech se pak objem zboží vrátil na předválečnou úroveň. Konec vlády jedné strany po roce 1989 přinesl městu nové investiční pobídky i lodní spojení Gdyně se švédskou Karlskronou.

Prohlídku města můžete začít na Kościuszkově náměstí, které je nejživějším místem města. Jeho prodloužením je pak Jižní molo. Pokud byste rádi viděli město z ptačí perspektivy, tak můžete využít moderní vyhlídkovou plošinu na západním konci náměstí – tzv. InfoBox. Doporučuji podívat se také na Jižní molo, které bylo postaveno ve dvacátých letech, slouží především k rekreačním účelům a má úctyhodných 626 m délky. Zážitkem je už samotná procházka po něm, ale čeká vás tu navíc ještě spousta různorodých atrakcí. Pokud s vámi cestují děti, tak nejspíš ocení velmi oblíbenou atrakci Gdyňské akvárium s 215 druhy mořských i sladkovodních živočichů. Kotví zde také torpédoborec ORP „Blyskawica“, který zasáhl do bojů druhé světové války a dnes je zázemím muzejní expozice. Za pozornost stojí také plachetnice „Dar Pomorza“. Hned vedle Jižního mola stojí modernistický komplex Mořské akademie. Z Jižního mola také od dubna do října vyrážejí pětkrát denně plavby po Gdyňském přístavu, dvakrát denně se konají plavby mezi Gdyní a Helem.

Pokud zatoužíte po romantické procházce s možností koupání, tak si vyjděte na městskou pláž, která leží jižně od Jižního mola. Přímořská promenáda nesoucí jméno skladatele Felikse Nowowiejského je dokonce doplněná i cyklostezkou a na konci pláže potěší milovníky piva Pivovar Přístav Gdyně. Tento řemeslný pivovar získává jedno ocenění za druhým a umístil se dokonce i na World Beer Awards v Londýně. Zdejší speciality určitě musíte ochutnat stejně jako skvělé jídlo z jejich vlastní vyhlášené restaurace. Když pak budete pokračovat podél moře dál, přivítá vás svým osobitým kouzlem čtvrť Orlowo. Borovicové háje a divoké útesy, oblíbená pláž a 420 m dlouhé molo v kombinaci s rybími restauracemi vytvářejí dokonalou kombinaci. Pokud už budete přírody i mořských vln nabaženi a budete se z Orlowa vracet zpět do města, tak se můžete ponořit do historie v Muzeu města Gdyně a milovníci automobilů si přijdou na své v Gdyňském muzeu motorizace. A v případě, že byste rádi přivezli domů z Gdyně nějaký dárek, nezapomeňte zajít na nákupy do konstruktivistického komplexu Městské tržní haly.