Někdy to působí, jako by byl náš vydavatel současně na minimálně dvou místech zároveň, a často nevíme, z kterého koutu světa s ním budeme mít příští online. A tak jsme využili focení týmu v Kotelně a rovnou jej vyzpovídaly.
KATEŘINA
Přicházíš pořád s něčím novým, hodně cestuješ, inspiruješ svůj tým. Všichni ale potřebují občas vypnout. Jakým způsobem nejraději odpočíváš?
Tohle není zrovna moje současná silná stránka. Moc to neumím, když nic nedělám, cítím se často provinile, a to jsem od přírody poměrně línej člověk, takže se to ve mně trochu pere. Ale pravda je, že kde umím vypnout, to je Asie. Je to asi tím časovým posunem, kdo ví.
RADKA
Jeden z tvých projektů, který je hodně vidět, je AMAZING magazín. Jak tě napadlo začít vydávat tištěný časopis?
Díky magazínu Soffa, který mi učaroval a byl ve své době jedinečný. Je to zhruba pět let dozadu, kdy jsem se seznámil s tehdejší šéfredaktorkou tohoto časopisu Adélou Kudrnovou a začali společně přemýšlet nad novým konceptem. To nevyšlo a uplynuly další dva roky, než díky jiné úžasné dámě Kateřině Černé věci nabraly spád a Amazing mohl vzniknout.
Co pro tebe znamená tisk? Vnímáš v něm v dnešní předigitalizované době romantiku?
To je hezká otázka, díky mému dědovi, který byl knihkupec, a jeho otci, který byl tiskařem, mám asi někde v podvědomí silný vztah k tisku a papíru obecně. Vtipné je, že kvůli rodině v exilu a mému chování na základní škole mě tehdejší studijní poradce nedoporučil ke studiu na gymnáziu, ale právě na tiskaře, takže asi je to osud. Nakonec tedy jsem se dostal na střední školu až po posledním ministerském odvolání.
Jaké chceš, aby magazín v lidech vzbuzoval pocity?
To je dobrá otázka. Rád bych, aby si našel co nejvíce svých věrných pravidelných čtenářů, kteří jej dokážou ocenit. Asi nejvíce by se mi líbilo, aby jej lidé vnímali, že se k němu mohou kdykoli vrátit i po delší době, stejně jako ke své oblíbené knížce.
Jaký papír jsi pro něj původně zvažoval a proč ses rozhodl pro stávající?
Asi právě proto, že mi ze všeho nejvíc kvalitou připomíná knižní papír, ale protože všechno je o penězích, v dnešních knihách se používá zvláštní recyklovaná verze hry na kvalitní papír.
Je pro tebe důležitá kvalita fotek v magazínu použitých, případně proč?
Pro mě to byla od začátku kruciální záležitost. Je to nesmírně náročné na logistiku, čas a peníze, ale od prvního setkání s Kateřinou jsme věděli, že chceme mít 100 % vlastních fotografií. Fotografiemi určuješ charakter časopisu asi nejvíc a částečně nahrazuje samotný text.
Máš raději barevné, nebo černobílé fotografie?
Ideálně v propojení prolínání obou směrů.
Máš vysněnou českou osobnost, o které jsme ještě nepsali a jejíž rozhovor by sis rád přečetl?
Spíš osobní přání, které se mi už nemůže nikdy splnit. Mrzí mě, že jsem nestihl vyzpovídat svou maminku a babičku, které nedávno zemřely. O nich bych si četl rád opakovaně. Tak aspoň občas „na dálku“ o tom přemýšlím.
V magazínu píšeme o kouzelných místech z portálu Amazing Places, jaký typ ubytování je podle tebe nejfotogeničtější?
Určitě glamping, který je často pupeční šňůrou spjat s okolní přírodou. Ale vizuálně vděčná jsou místa, kde bychom to zrovna nečekali, jako například Hotel Anybody v Brně anebo Emerald, který je pro své originální výtvarné designové ztvárnění vyhledávanou lokalitou nejen pro nás. Pro aktuální číslo jsme právě v pražském hotelu Emerald fotili Terezu Maxovou.
KATEŘINA
Jaké je tvé nejmilejší místo, na které se vždycky rád vracíš?
V poslední době Bali a okolí, také díky tomu, že jsem tady poznal své přátele Jindru a Míšu a přidal se k jejich projektu Bába na Bali. A pak jih Španělska.
RADKA
Proč je pro tebe důležité dávat prostor příběhům majitelů kouzelných míst?
Pro mě dnes objevování kouzelných míst na Amazing Places více než o samotných místech je především o objevování zajímavých inspirativních lidí, kteří stojí za těmito vysněnými projekty. Je zajímavé, a to určitě nejen pro mě, vzbuzovat zájem o cestování prostřednictvím konkrétních lidí a jejich příběhů.
BÁRA
Hotely, Amazing Places, nové lokality, Češi ve světě, Amazing magazín, časopis Áčko. Máš toho na svědomí dost. Co je tvůj další vysněný projekt? Nevěřím, že v hlavě nemáš dalších pětnových…
Teď momentálně jsem spokojenej s tím, co dělám, a hlavně mě to zaměstnává tolik, že všechny další projekty nechávám ještě po nějakou dobu zavřené v šuplíku.
RADKA
Pravidelně jezdíš na Bali. Chtěl bys, aby se magazín věnoval více objevování zahraničí?
Chtěl bych tomu v příštích čísel magazínu poskytnout větší prostor. Nabízí se krásně také zmapovat Čechy žijící v zahraničí, což je i náš nový projekt v rámci Amazing Places, který jsme příhodně nazvali Češi ve světě.
KATEŘINA
Čeho si ceníš na svém týmu?
Že se mnou ještě vydrželi a někteří i s radostí. Ale vážněji, je skvělé, že se mi po letech podařilo sestavit zatím určitě nejlepší a nejsilnější tým v čele s Vaškem Vítkem, který jej má právě na starosti. Užívám si víc a víc, když mě ostatní učí a vysvětlují mi, jak co má správně fungovat, ale to je jenom díky tomu, že na rozdíl ode mě jsou ve svých oborech profíci a k tomu skvělí pohodáři a často i přátelé.
KATEŘINA
Co tě dokáže naštvat, rozčílit, co ti kazí náladu?
Hele, politika mě baví méně a méně, a to jsem v ní vyrůstal odmalička, takže ta určitě ne, ale dvě věci mě hodně vytáčejí, a to v první řadě velká nesnášenlivost lidí vůči jiným lidem. Je to kvůli sociálním sítím a záplavě informací a dezinformací a myslím, že bude hůř. Ta agresivita lidí, kteří pořád na něco nadávají a musejí být živeni konspirativními teoriemi a nenávistí, mě opravdu ohromuje. No a druhá věc, která je pro mě těžce uchopitelná, je nový věk AI, který začíná a ze kterého mám strach, kam se může dostat.
KATEŘINAJsi z rodiny silných výrazných osobností, které ve svých oborech dosáhly úspěchu i v mezinárodním měřítku. Kam bys chtěl v životě dojít ty osobně?
K co největší pokoře. Pořád mám pocit, že musím něco dokázat, možná i díky úspěšnějším členům mé rodiny, ale čím jsem starší, tím bych chtěl být co nejvíce spokojenej se sebou samým a nemít právě ten pocit, že musím ostatním něco dokazovat. Koneckonců celý projekt Amazing Places, který vstoupil do svého desátého roku, je z velké části ten důvod. Dělat si, co mě baví, netlačit se někam za každou cenu a nemuset se bavit s lidmi, kteří mi nic neříkají. Naopak se inspirovat všemi a vším, kteří za to stojí. A učit se. Nikdy jsem sice nebyl studijní typ, ale několik přání, co bych se chtěl ještě naučit, mám.
BÁRA
Jak už zmínila Kateřina, tvůj táta je uznávaný architekt, dědeček byl slavný výtvarník. Mě by zajímalo, jestli jsi někdy neměl touhu sám něco navrhnout, projektovat, sochat. Nezkoušel jsi někdy sám malovat?
Malování by mě bavilo, ale z úcty k mým předkům, ne zase tolik, abych s tím šel na veřejnost. Ale třeba mě to ještě čeká a objevím v sobě skrytý talent. Spíš to ale vidím jako osobní terapii.
BÁRA
Pokud se ti někdy stalo, že někdy vstaneš s pocitem „A dost“ a „Končím“, co tě motivuje pokračovat?
S tímto pocitem nevstávám. Je ale pravda, že někdy je toho i na mě moc, mám pocit, že nestíhám, že to nezvládám, jak bych chtěl, ale to asi zažíváme občas všichni. Mám ale takovou životní zkušenost, že když se něco opravdu podělá a skončí a ty se z toho nesložíš, tak dříve nebo později přijde něco nového a často daleko lepšího.
Jak by vypadalo tvoje Amazing místo, kdyby sis ho teď stavěl sám pro sebe, pro své bydlení? Vyfantazírované bez limitů a omezení?
Místo u moře, malý dům zasazený uprostřed zeleně, široko daleko žádná civilizace, velký stůl v zahradě pro rodinu a přátele.