Příběh Chateau Mcely již osmnáct let vypráví Inéz a James Cusumano. Jejich zelený hotel zasazený do kouzelného zámeckého parku má nejen svou kosmetickou řadu a osobitý design produktů, ale hlavně tým opravdových srdcařů.
Chateau Mcely má velmi milou atmosféru a osobně mám zámek spojený s dokonalou péčí a servisem. Jaké byly vaše představy na úplném začátku?
Nejsilnější vize, něco, co mě nejvíc pohánělo na začátku, bylo přání vytvořit místo, kde se člověk povznese nad běžnou každodennost. A z toho místa, z toho nadhledu bude mít možnost podívat se dolů. Z ptačí perspektivy je totiž všechno hezčí a lepší, jednodušší, člověk si zklidní a uspořádá myšlenky, utřídí si své priority a udělá si tak trošičku svůj život lepším. Díky tomu kolem sebe pak šíří lepší vlny, vyzařuje z něj klid a vyrovnanost. Přesně tohle byla moje vize na úplném začátku. A aby toho bylo možné docílit, tak místo, které je samo o sobě vlastně kouzelné, bylo třeba dotvořit svým vlastním přispěním, otiskem toho nejlepšího z nás. Podpořili jsme jeho atmosféru hezkou rekonstrukcí zámecké budovy, citlivým dotvořením parku, který s budovou souzní, a vytvořením nových příběhů, které jsou navázány na ty staré původní příběhy. My lidé milujeme pohádky a milujeme příběhy. Zámek je místem, které svou atmosférou přímo vybízí k vytváření vlastních pohádek i k naslouchání pohádek od ostatních. A tohle celé může fungovat jedině tehdy, když vás obklopují láskyplní lidé, kteří vás v tom dobrém slova smyslu rozmazlují láskyplným servisem. Usilujeme o to, aby se návštěvník našeho zámku mohl dokonale uvolnit, aby cítil stejný pocit, jako když je doma v milující rodině. Ten pocit dítěte v náručí maminky. Tohle byla taková moje základní vize a myslím si, že se ji podařilo naplnit.
Je pravda, že se vám tuhle vizi dokonalé harmonie opravdu naplnit podařilo. Vy nemáte téměř žádnou zaměstnaneckou fluktuaci, to určitě hraje významnou roli…
Nějakou fluktuaci zaměstnanců zde samozřejmě máme, protože ta práce je náročná, ať už se jedná o pozice číšníků, terapeutů a recepčních, protože ti nepracují jen přes den, ale i v noci a o víkendech. U nás je navíc nejvíce práce v době, kdy všichni ostatní mají volno, takže když člověk chce trávit čas se svou rodinou, tak to není tak úplně jednoduché vše skloubit a vybalancovat. Klíčoví zaměstnanci jsou s námi ovšem od úplného začátku. Věnujeme našim zaměstnancům hodně pozornosti, protože víme, jak je to důležité. My sami často cestujeme a trávíme čas na různých místech a mnohdy jsme zklamaní právě z toho servisu. Často vidíme, zejména ve světě na západ od naší republiky, že jsou proinvestované vysoké rozpočty, na pokoji máte například dvě televize, ty nejlepší značky kávovarů a skvělé technické zázemí, ale potom stojíte ve frontě na jednu recepční, která je navíc lehce rozladěná, protože je na ni té práce velmi mnoho, a je vidět, že ji nikdo nevede. To pak máte pocit, že ty velké investice do krásných budova do dokonalého zařízení ve výsledku trochu sráží nedokonalý servis, který za tím vším pokulhává. A to začíná být celosvětovým problémem. Snažíme se na kvalitu servisu v Chateau Mcely soustředit hodně pozornosti od počátku.
A na co ještě nyní soustředíte pozornost?
Moc mě těší, že jsme se nyní spojili s pražským hotelem Four Seasons, což je naše krásná novinka. Zrovna dnes ráno jsem měla setkání s terapeuty z Four Seasons. Otevíráme u nich takovou pražskou ambasádu naší Mcely Bouquet v jejich spa. Uzavřeli jsme s nimi partnerství. Těší nás, že jsme se pro jejich spa stali hlavními dodavateli kosmetických produktů. Nedávno jsem vzpomínala na to, že je to téměř dvacet let, kdy jsem navštívila jejich tehdejšího pana ředitele. René Beauchamp dlouhá léta hotel řídil a tehdy jsme ho s manželem požádali o konzultaci, pan ředitel nás vůbec neznal, jen jsme mu řekli, že rekonstruujeme zámek, že jsme nikdy v hotelovém byznysu nepracovali a že bychom se o tomto tématu něco rádi dozvěděli. Dodnes vůbec nechápu, že si na nás udělal čas. Tam se ukázala velkorysost jak jednotlivce, tak celého Four Seasons. Je to opravdu úžasná společnost a jsem vděčná, že se nám vlastně rozhodli věnovat svůj čas, několik hodin svého času. René Beauchamp nás sám osobně společně se svým marketingovým ředitelem provedl hotelem. Ukázali celé zázemí a řekli tehdy pro nás jednu památnou větu, kterou jsme se po celou dobu řídili a dodnes z toho sdělení vycházíme. Řekl, že je vlastně jedno, z jakého prostředí člověka přivedete, a je jedno, jaký typ vzdělání má, protože jediné, co ho nenaučíte, je to, jaký má mít přístup k lidem, k životu, ke světu. Všechno se naučíte, ale tohle se předělat nedá, to niterné založení člověka. Proto je na začátku klíčové vybrat správné lidi, které práce a servis ostatním baví, protože někdo to vnímá jako strašlivou nespravedlnost. Zejména u nás, kteří si neseme dědictví z komunismu nebo ještě z doby před komunismem, kdy sloužit jinému bylo něco ponižujícího. My se snažíme motivovat a podporovat lidi, které baví péče, to že mohou ostatní opečovávat, vytvářet pro své klienty nějaká příjemná překvapení, cítit zpětnou vazbu a těšit se z ní. Je určitý typ lidí, které právě tohle baví a naplňuje, a to někoho jiného, kdo to v sobě necítí a nemá, zkrátka nenaučíte. Můžeme člověka, který je někde uprostřed, nalomit a dovést ho k tomu, aby se na to podíval z jiného úhlu, aby tu službu nevnímal jako něco ponižujícího, ale naopak jako něco povznášejícího, protože když někomu poskytnete perfektní servis, tak zpět dostáváte harmonickou energii toho člověka, jeho spokojenost, a to je v podstatě velmi příjemné. Je to naplňující pocit.
U vás je servis dlouhodobě na vysoké úrovni určitě také proto, že zámek od počátku vede stejný ředitel, který společně s vámi ušel dlouhou cestu…
Ano, manželé Plchovi jsou s námi od prvního dne. Vlasta s Evou odvádějí skvělou práci. Vlasta si vychoval z talentovaných mladých lidí skvělý tým. Doslova si vypiplal ty správné lidi, kteří k nám přišli ze školy. Této kmenové skupině lidí, kteří s námi zůstali, říkáme srdcaři. Ten entuziasmus a zápal pro práci je pak pro ty pravé členy týmu nakažlivý. Někteří nováčci ale také někdy vidí, že to není zrovna jejich parketa, ti pak odcházejí jinam. Je to o neustálé práci, nefunguje to tak, že si jednou vytvoříte dokonalý tým, dokonalé zázemí a už vám takto zůstane napořád. V tom je asi ta největší krása i frustrace hotelového byznysu. Je to trošku jako s úklidem, na jedné straně skončíte a už musíte začít na té druhé. Je to neustálá práce s lidmi, celá řada školení, vyhodnocování priorit i od nás majitelů, kdy v prvé řadě k těm kolegům přistupujete jako k lidským bytostem, a ne jako k zaměstnancům, kteří mají generovat nějaký profit.
Velmi krásnými, ducha i tělo povznášejícími jsou vaše kosmetické produkty, které jste již zmínila v souvislosti s hotelovým spa. Ženy je milují, ale určitě máte něco i pro muže…
Naše kosmetika je vlastně unisex, ale je fakt, že ženy o svůj zevnějšek pečují mnohem víc a tím je ta oblíbenost i šíře produktových řad podmíněná. Samozřejmě máme ale produkty i pro pány, kteří si u nás pořizují kosmetiku, oblíbené jsou sprchové oleje, prostředky na čištění pleti. Když mají například problémy s pletí, tak jim pomáhá na čištění rozmarýnové máslo. Nebo po nějakém tréninku používají na nohy mátový balzám. A jsou i takoví, kteří přijedou a používají vlastně všechno včetně růžového oleje, který má asi nejvíc ženskou energii, takže záleží na typu muže.
A když se ještě vrátíme k tomu vašemu novému konceptu s Four Seasons, můžete mi k němu prozradit něco víc?
Four Seasons v Praze má několik kosmetických značek, ale nás si vybrali jako hlavního partnera. A nejčastější procedura, kterou si zde lidé objednávají, nebo terapie, kterou jim poskytují, jsou aroma masáže. Ty jsou zde nyní z větší části s produkty Mcely Bouquet. Vymysleli jsme i speciální terapie, které navazují na jejich historii, na jejich příběh. Místo, kde sídlí pražský Four Seasons, je vlastně kouzelné, je u řeky s výhledem na Pražský hrad. Navíc stojí na místě bývalých lázní, které se táhly odsud ještě níže, než je Karlův most, až po František. Byly to takové staré lázně z dvanáctého století, kdy se začaly navyšovat hygienické standardy. Celé to místo je obklopené mnoha legendami, prý sem přes Karlův most utíkal Václav IV. z Pražského hradu za lazebnicemi, aby se tu nechal opečovávat. A lazebnici Markétě, která jej zachránila, když mu hrozilo uvěznění, daroval svůj symbol, ptáčka ledňáčka. A my ho zakomponovali do naší spolupráce, máme ptačí kolekci, kterou rozvíjím na základě knihy pro děti o princezně Nely, co jsem vydala v září. V té knize jsou kouzelní ptáčci, mají místo peříček lístečky a kytičky. Je to samozřejmě vymyšlené podle našeho devatera kvítí. V knížce to slouží jako herbář, aby se ty děti naučily něco o léčivých rostlinách a kytičkách takovým trošku pohádkovým způsobem. Užívám si toho, že vytvářím různé designy těch ptáčků, takže navrhuji různé látky a také se chystáme na porcelán.
Na focení jste přišla v krásném kompletu s ptáčky, co působil jako luxusní pyžamo…
Je to opravdu pyžamo, akorát ho připravujeme do nabídky. Jde o vzorový kus. Zatím jediný. A máme také jediné kimono. Kimona se zrovna v tuto chvíli šijí a příští týden se budou šít také pyžama. Měli jsme v nabídce i halenku, kterou ušila Klára Nademlýnská v limitované edici. A ten náš příděl, který jsme dostali na zámek, se v ten samý den hned prodal. V butiku u Kláry se vše také hned prodalo, tak zvažujeme, že ušijeme ještě další krásné halenky. Myslím, že se lidem naši ptáčci docela líbí. A Four Seasons si dokonce zařídilo jedno apartmá, kde jsme jim udělali celou stěnu z naší ptačí látky, a ve všech těch terapeutických místech mají přehozy z naší ptačí látky. U vchodu do spa je i obraz z hedvábí s našimi ptačími motivy. Když jsem zkoumala historii lázeňství v Praze, tak se již zmíněný ledňáček, ze kterého se stal cechovní symbol lazebníků, vlastně krásně potkal s našimi ptáčky a pěkně se vše spojilo, aniž bych to předem tušila nebo plánovala. Four Seasons se tento nápad také líbil. Z toho jsem měla velkou radost, zvlášť když ještě navazujeme na starou tradici. To se nám například stalo, když jsme navrhli náš hexagonál, medový pavilon u nás v Mcelích u jezírka. Měli jsme po čase na návštěvě stařičkého pána, který kdysi velmi dávno, když byl mladík, pracoval jako zahradník u Thurn-Taxisů na zámku. A on nám říkal, že právě na tom místě, kde je dnes náš medový pavilon, stával tenkrát včelín. A my jsme přesně v tom místě postavili budovu ve tvaru plástve. Takže člověk se někdy vyladí na to místo a ani vlastně neví proč a potom se následně vyjeví nějaké střípky z historie, které všechno osvětlí.
Ráda bych se zeptala na knihu o princezně Nely. Vybavuji si správně, že je to druhá kniha v pořadí?
Ano, ano, druhá. První díl byl inspirovaný vaší dcerou, dcera už je téměř dospělá… Ano, té už bude osmnáct stejně jako našemu zámku, který slaví osmnáct let od otevření. U původního příběhu jsem si vlastně téměř nic moc nevymýšlela, to jsem jen tak pozorovala svoji dceru a napsala knihu o tom, co právě prožívala. Jen jsem svoji pohádkovou princeznu přejmenovala. Moc se mi líbily ty její hry a trošku jsem si některé věci domyslela. Ponořila jsem se zpět do fantazie mého dětství. Tím jsem propojila sny mé dcery s mými. A pokračování je pro generaci princezniček, které odrostly na prvním dílu. Měla jsem z nich vyloženě fanklub a vždy mě prosily, abych napsala nějakou další knihu. Ale když už nemáte doma malé dítě, tak je těžší se do té dětské krajiny znovu ponořit a proniknout do ní, protože už jste zaměstnaná jinými věcmi. Hůře se mi již na tuto polohu ladilo, ale tento příběh jsem nosila v hlavě již mnoho let. Inspirovala mě k němu opět moje dcera a její sen. Obě milujeme ptáčky. Chtěla jsem být dokonce ornitoložkou, když jsem byla malá. Zdál se jí sen o vrabčákovi, který měl místo peříček mátové lístečky a krásně voněl. A když mi to řekla, tak mně už se v hlavě rozvíjel ten příběh. Už jsem to tam viděla, jak jednoho dne přiletí na zámek hejno ptáků a mají místo peříček tyhle lístečky z našich bylinek a kytiček. Už jsem to tam v té své fantazii rozvíjela do příběhu, ale samozřejmě k realizaci knihy je dlouhá cesta, tak mi trvalo strašně dlouhou dobu celé to zprocesovat a teď se to konečně povedlo. Hraju si dál s těmi designy, protože to je pro mě velmi důležité. Chci ty krásné ilustrace využít k vyprávění našeho příběhu vizuálně prostřednictvím látek nebo právě kolekcí kimon a pyžam. Nesmírně mě to baví a naplňuje. Jsem opravdu vděčná, že si teď mohu dovolit věnovat čas a energii této krásné práci.
Vy si vlastně vytváříte svůj svět na zámku v Mcelích, a když si host kousek toho světa odveze domů například v podobě pyžama, kimona nebo takové krásné knihy, tak si myslím, že z toho zase může dlouho čerpat…
Ano, to bylo takovým cílem i u kosmetiky, kdy si vlastně host může něco odvézt na památku domů a v koupelně si potom třeba každý večer navodit příjemnou atmosféru, zklidnit se, naladit se do té harmonické energie třeba jen pomocí vůně jednoho z našich čistě přírodních kosmetických produktů.