Seznamte se s Jaroslavem Hlobilem a jeho Volvem V70 D5 z roku 2003, kterému na tachometru svítí milion. Tedy přesněji 999 999 kilometrů, protože na rovný milion nemá počítadlo dostatek čísel. On a jeho vůz jsou parťáci, kteří, jak se zdá, společně našli recept na dlouhověkost.
„Bylo to na návštěvě u kamaráda, který měl jedno z prvních S80 v republice z konce roku 1999. Tam jsem se do značky Volvo poprvé zamiloval – krásný design, spousta pohodlí a jistota bezpečí,“ vzpomíná na své začátky se švédskou automobilkou pan Jaroslav, který nejspíš ani netušil, jak inspirativní příběh se tím začíná psát. Od té doby vystřídal vozů už několik, pak ale u jednoho z prodejců Volva narazil na „zlatou sedmdesátku“, kterou, jak sám říká, prostě musel mít. Auto mělo tehdy najeto už 157 tisíc kilometrů a málokdo by čekal, že v následujících čtrnácti letech jeho nový majitel tohle číslo zesedminásobí. To se ale stalo a pan Jaroslav se teď pyšní skutečně milionovým vozem.
Údaji na tachometru zpočátku nechtěli věřit ani technici na poslední STK. Auto má samozřejmě své mouchy, třeba vyhřívání sedačky byste zapínali zbytečně, ale jinak byste mu na první ani druhý pohled milion kilometrů nehádali. Kabina pořád působí útulně a prakticky vše v ní funguje, motor naskočí na první otočení a řízení je pořád přesné a dodává jistotu, že byste s autem mohli klidně vyrazit napříč kontinentem. Ne nadarmo se říká, že když něčemu věnujete péči a lásku, vrátí se vám to. U aut, která jsou neustále vystavována extrémním podmínkám a očekává se od nich dlouhá životnost a výdrž, tohle platí obzvlášť. Můžete navrhnout sebelepší stroj, zkonstruovat ho z těch nejlepších materiálů a co nejpečlivěji ho smontovat, ale pokud se k němu majitel bude chovat jen jako ke spotřebnímu zboží, bude mu zanedlouho před domem parkovat vrak.
Co tedy bylo podle pana Jaroslava klíčem k úspěchu na jeho cestě za milionem kilometrů? „Jezdil jsem s ním hlavně dlouhé trasy, to byla velká výhoda. Díky nezávislému topení taky nikdy nestartovalo zastudena. Na výměnu oleje jsem jezdil vždy po předepsaných dvaceti tisících a pravidelně jsem ho měnil i v převodovce. Taky do nafty jsem přidával aditiva,“ vypočítává svědomitý majitel. „Ale hlavně jezdilo vždycky do autorizovaného servisu, kde se o něj patřičně postarali. Mému autu se už roky věnují stejní technici a dělají to velmi pečlivě. Dokonale ho znají a upozorňují mě na hrozící problémy,“ pochvaluje si pan Jaroslav.
Občas se mu lidé diví, že do autorizovaného servisu jezdí rád. „Vždyť tě to tam stojí peníze, říkají. Jenže já mám jistotu, že se mi o auto dobře postarají. Navíc díky stáří auta dostanu s programem 8+ výraznou slevu na díly, s techniky se známe a dobře si rozumíme,“ popisuje svoji zkušenost majitel. Právě spokojenost s přístupem servisu, spolehlivost a bezpečnost vozů Volvo byly pro pana Jaroslava důvodem, proč u automobilky setrvat i nadále. „Zůstal jsem věrný značce Volvo. Poslední tři roky jsem měl ještě V70 D4, jednu z posledních z roku 2016, a uvažoval jsem o novém modelu. Sedmdesátku jsem tedy vyměnil za V60 Cross Country D4 a jsem moc rád, že opět mohu sebe a své blízké svěřit na cestách bezpečnému a spolehlivému volvu a nemusím uvažovat, jak bude o auto postaráno.“
