Kateřina Hrachovcová / KAIRA
Narodila se v Praze, v porodnici v Bubenči. Herečka, tatérka, numeroložka i bývalá veterinární sestra. Výčet je dlouhý. Setkání s Kairou bylo pro mne osobně pohlazení po duši. A přitom velmi zvláštní, ojedinělé, nevšední. Zážitek, který si pak nosíte v srdci celý život.
Ptám se tedy osobně, kdo je Kaira?
Ach, to je ale těžká otázka. Odpověď si nechám v sobě. Protože… Je to dlouhý příběh. Ale zjednodušeně, Kaira je má součást. Má značka. Kaira je tatérka.
A kdo je Kateřina Hrachovcová?
Jsem extrovertní introvert. Extrovertní projev mám doslova jen tam, kde je třeba nenechat věci v sobě uzavřené. Je ozdravné umět pouštět, odpouštět. Opouštět. Zbavovat se věcí i pocitů. Vyslovovat jasné ne. Všude tam, kde to s vámi není v souladu. Na jevišti a před kamerou, tam umím být extrovertní. Umím se odvázat, to ano. Ale nejsem utržená ze řetězu. Už. V civilu jsem introvert. Jsem člověk tichý. Uvnitř sebe jsem velmi pestrá. Slýchávám od lidí, že jsem inspirativní. Vím, že jsem čistý člověk. A hodně vděčný. Jsem svá. Mám ráda nejen zvířata. Mám ráda lidi. Opravdově. Ale umím se vyhranit, dokážu vnímat špatnosti. Jsem pozorovatel.
Na které momenty, situace v životě vzpomínáš?
Mě do určitých vzpomínek vrací jen nutnost rozpomenout se kvůli ne zcela příjemným věcem. Kvůli soudním sporům, nevyrovnanostem. Kvůli věcem, se kterými jsem nepočítala, že se stanou. Ale je třeba je objasnit. Zpětně si uvědomit. Proto se nám také ostatně dějí. Vždy jde o zkušenost. Jinak žiju přítomností. Troufám si říct, že se mi to i z velké části daří. Bez snažení. Celkově dám na přirozený chod věcí. Mám v mnohém štěstí.
Co tě nejvíce v životě ovlivnilo, jak pozitivně, tak negativně
Těžko dělat závěry. Není všem dnům ještě konec, že ano? Dlouhodobě i v poslední době dávám na svůj vlastní pocit, na intuici, instinkt. Vnímám své tělo, jak reaguje v určitých situacích.
A v minulosti?
Ovlivnily mě postoje a názory určitých lidí, situace, kterými jsem prošla. Ať už negativně, či pozitivně. Vždy je to ale zkušenost. Velmi potřebná, obohacující. Jinak by se neděla. Vše má svůj důvod.
Co tě zatím v životě nejvíce posílilo?
Vědění. Studium. Poznávání. A učení. To, že jsem propadla určitým vášním v životě. Něco mě natolik bavilo a zaujalo a já se té věci, vášni, zálibě se zapálením věnovala. S lehkostí, dlouhodobě, několik let a poctivě. Pro příklad. Začala jsem studovat numerologii, čísla, geometrii, navštěvovala jsem vysokou školu, chodila jsem na přednášky psychologie a vzdělávala se. Sport, pohyb mě posílily. Z toho všeho čerpám a jsem posílena, o něco silnější, pro teď. Umím žít a používat, to co umím, v praxi. A zvraty životní, ty mě posilují stále.
Co bys poradila svému mladšímu já, kdybys mohla?
Radu do života. Buď nezávislá. A k tomu bych přidala příběh, svoji vlastní zkušenost, aby to mladší já vědělo, o čem mluvím a co tou nezávislostí vůbec myslím.
Co pro tebe znamená štěstí?
Všechno. Štěstí, to je zdraví, láska, dotknutí.
Recept na štěstí podle Kairy?
Není recept pro každého stejný. Snad jen: Žij svůj život. To ovšem neznamená být sám či osamělý.
Co pro tebe znamená mít v životě úspěch?
Být nezávislá. Dělat práci, kterou miluješ. Mít naplnění. Obyčejnou radost ze života.
Je něco, co bys ve svém životě změnila, kdyby to šlo?
Určité závislosti, ty bych ráda lépe ovládala. Chutě na sladké bych chtěla umět krotit. Směju se.
Co tě v životě nejvíce obohacuje, zajímá? A co tvé koníčky?
Obohacující i pro mě samou je má práce. Je doslova i mým koníčkem. To je vše, co jsem kdy dělala a nadále i dělám, to, čemu se věnuji. Tattoo, numerologie, osobní práce s lidmi, být občas před kamerou, občas na jevišti, malování obrazů, práce se zvířaty.
Kdybys měla vyjmenovat tři nejzásadnější věci v životě, které by to byly?
Nejsou to věci, jsou to máma, táta (rodina), přátelé (tam počítám i zvíře, kočku, psa).
A tři věci, bez kterých se Kaira opravdu neobejde?
Bez lásky, víry, a když to odlehčím, tak espresso a tonic.
Jak vypadá jeden den s Kairou?
Podle toho, co se nám bude zrovna chtít. Žádné plány předem.
Zajímáš se také o numerologii. Říká se, že sedmička je šťastné číslo, je to tak?
Všechna čísla jsou svým způsobem šťastná. Jsi také tatérka.
Tvá tetování jsou osobní sdělení tvého klienta. Mají být cestou ke štěstí, nebo jakousi zpovědí? Nebo…? Podělíš se o nejkrásnější příběh z tetování?
Tady bych nechala vyprávět své klienty, lidi, které jsem tetovala. Vracejí se. Jsou to příběhy, které nekončí. Je to bez přehánění velká síla. Každý příběh, každý člověk. Jako fakt!
Jaká je tvá role snů jako herečky?
Taková, která by bavila a pobavila. Mě i diváky. To neznamená, že nutně komediální žánr.
A jaká role tě nejvíc baví ve tvém osobním životě?
Civil. Naprosto a doslova nic nehrát. Žádná role.
V čem vidíš smysl života?
V žití samém. V jeho naplnění. A moc nad tím vším smyslem života nepřemýšlet. Nechat to jít, nechat to dít. Nechat ho.
Kde se vidíš za dvacet a více let?
Nevím. Jde hlavně o to, aby to bylo hezký.
Kdybys měla možnost stát se někým jiným, kdo by to byl?
Chtěla bych umět fantasticky zpívat, tančit. Mít smysl pro rytmus, mít švih, kousek z Gena Kellyho, Michaela Jacksona, Freda Astairea a Ginger Rogers. V hlase mít sílu jak Aretha Franklin, Mick Jagger, Freddie Mercury, Prince, Amy Winehouse. Být šampionkou v řízení auta. Mít energii pilota F1 Lewise Hamiltona. Inkoustem po kůži čarovat jak tatéři Kozo, Balazs Bercsenyi, Oscar Akermo. A sílu v paži jak Tyson Fury. To když bych potřebovala dát jasný úder, zásah. Nesrat se s tím.
A jaké je tvé motto? Motto? Jen jedno?
Nejdi s davem, holčičko, a neboj se být zodpovědná. To je i důvod, proč se většina lidí bojí. Proč se bojí svobody. Svoboda znamená zodpovědnost. Buď logická, srozumitelná, ale nezapomínej na svoji představivost. Ta tě dostane všude. Věř lidem. Opravdově. Oni budou věřit tobě. Měj víru v sebe. Je to dost možná nedostatek víry, díky které se bojíme čelit výzvám. Já věřím – v sebe. A nebojme se dělat chyby. Jsou to zkušenosti. Životní.