Martin žije v Praze, kterou dokumentuje ve volném čase více než deset let. Fotil kapely, tanec i divadlo a dlouhodobě spolupracoval s uměleckým spolkem ProART na jeho aktivitách v metropoli. Podílel se také na vzniku dvou publikací o hlavním městě. V současnosti připravuje spolu s designérem Janem Kolářem z kreativního studia Molekula knihu s názvem PR!AHA!, jak jinak než o Praze.
Město, ve kterém se narodíte a žijete v něm skoro celý život, vás už nemůže ničím překvapit. Hrad jste viděli milionkrát, po Karlově mostě jste šli tisíckrát a Václavák se vám stejně nikdy moc nezamlouval.
Jestli máte s Prahou podobnou zkušenost, je nejspíš na čase ji opustit. Na nějakou dobu. Prostě se podívat, jak to vypadá jinde, kde se pozastavujeme nad každou drobností, a následně, s touto nově nabytou schopností dívat se kolem, vzít pražskou kotlinu útokem.
Z ničeho nic se totiž stane, že si všimnete třeba dramatických stínů na opršené zdi, obyčejných laviček zarovnaných v dokonalém půlkruhu kolem kdysi slavné fontány nebo rozmazaného odrazu chátrající továrny v zašpiněné výloze. Taková místa jsou schovaná mezi známými památkami, nacházejí se v širším centru nebo až na úplné periferii.
I tak ale stojí za povšimnutí, protože neodmyslitelně patří k hlavnímu městu. Stačí se zastavit a nechat se překvapit. A Praha je takových překvapení plná. Týká se to i těchto fotografií, které vlastně začaly vznikat v Ostravě na přelomu tisíciletí. Stál jsem tenkrát u Hlavního nádraží a mrznul. Měl jsem hodinu k dobru a hledal jsem, co fotit.
Na ulici nebyla ani noha. Nic se nedělo. Jen vysoko na obloze letělo letadlo. Koutkem oka jsem zachytil průsečík bílé čáry za aeroplánem a tmavého oblouku střechy na prostranství před budovou. Namířil jsem na tu spojnici foťák a zmáčknul spoušť.
Bylo to právě tehdy, kdy jsem se začal dívat na místa, která jsem do té doby nechával bez povšimnutí, a hledat v těch pohledech něco zvláštního. Postupně mi docházelo, že i parkovací čára může být svým způsobem jedinečná a na fasádě rozpadlého domu se mohou ukrývat nečekaně krásné věci.
