Cesta zakladatelky legendárního festivalu Colours of Ostrava je plná hudebních zážitků, objevování a odvahy dělat věci po svém. Zlata Holušová dokázala doslova od nuly vystavět mezinárodní multižánrový festival, který si vydobyl světový věhlas, získala dvě hudební ceny Anděl a řadu dalších i evropských ocenění, přivedla do Ostravy největší jména světové hudební scény. Založila také ájurvédské longevity centrum na Šrí Lance. Ukazuje, jak může odvaha a vize měnit svět kultury a osobního rozvoje.
Jste zakladatelkou kultovního festivalu. Už dvacet tři let se vám daří publikum překvapovat. Jaké byly začátky Colours of Ostrava?
Na začátku nikdo nevěřil, že by v centru Ostravy mohl vzniknout festival. Byla to doba, kdy zde nebylo nic podobného. Začali jsme v centru na Stodolní ulici a na Černé louce, což nebyla produkčně jednoduchá záležitost. Navazovali jsme na festival v Dolní Lhotě, který se pro velký zájem nevešel do tohoto místa. Nyní je tento festival v Dolní Lhotě znovu obnoven, z čehož mám velkou radost. První ročník Colours byl ambiciózní už tím, že jsme festival pořádali přímo v centru města. Postupně jsme se přesunuli na Černou louku a hrad, kde jsme budovali festival s důrazem na pestrost a hudbu z celého světa. Když nám i tyto prostory přestaly stačit, přišla nabídka od pana Koudely přestěhovat festival do oblasti Dolních Vítkovic, kde funguje dodnes a využívá všechny dostupné prostory, včetně koncertních sálů a vnitřních hal.
Festival vyrostl z venkovské akce. Neměla jste někdy strach z toho, jak rychle se zvětšuje?
Strach? To je to poslední, co by mne zastavilo. Miluji výzvy a ráda posouvám věci dopředu. Na dosaženém moc nelpím, abych měla odvahu měnit věci. Měla jsem štěstí na tým lidí, které se mnou bavilo tvořit nové věci, a společně jsme šli do všeho s nadšením.
Co vám nejvíce pomohlo?
Jednoznačně silní partneři. Už od druhého ročníku nás podporuje Česká spořitelna. Vstupné tvoří jen asi 40 % nákladů, takže bez obchodních partnerů by festival nemohl růst.
Jak jste na začátku dokázali přivést světové hvězdy?
Bylo to nesmírně náročné. Získat respekt, zejména u britských agentur, trvalo roky. Dnes už se známe se všemi významnými agenty a Colours má mezi evropskými festivaly výbornou pověst, oceňují naši odvahu přivážet nové věci a sledovat nové trendy s minimem spekulace.
Jaký je váš nejsilnější hudební zážitek?
Je těžké vybrat jen jeden. Byla jsem nadšená, když poprvé přijel Robert Plant nebo Salif Keita nebo Antony and the Johnsons. Dá se říci, že každý ročník má svého hrdinu, který posouvá hranice obecného vkusu českého publika někam dále. Vloni to byl například Sam Smith. Letos se nejvíce těším na tvůrce hudby pro velké filmové série korejských velehitů Junga Jaeila, který vystoupí s celou Janáčkovou filharmonií.
Jaké je vaše publikum?
Jsou to lidé, kteří rádi objevují. A samozřejmě lidé, kteří se rádi baví a ocení kvalitní hudbu, i tu, co neznají. Generačně je to průřez s velkým podílem vysokoškoláků. Věří nám, že to, co přivezeme, bude zajímavé.
Jak velký tým se stará o dramaturgii?
Tým není velký, ale jsme přátelé a společná práce na dramaturgii nás pořád nesmírně baví. Půl roku cestujeme po světě, vybíráme to nejlepší a skládáme z toho DNA Colours. Ráda objevuji nové věci, i když fáze čekání po dokončení programu je pro mě méně oblíbená, nicméně co si vymyslíme, pak musíme i zrealizovat a na tom pracuje další tým odborníků. Letos jsme se zaměřili na Asii, objevovali v Koreji a na Tchaj-wanu. Korejská kultura teď silně rezonuje zejména u mladých a je takovým hitem roku.
Festival přináší nejen hudbu, ale i další novinky. Co letos připravujete?
Festival je výjimečný svou pestrostí. Každý rok je také plný divadelních představení a pro lidi, kteří rádi diskutují, chystáme velkou mezinárodní konferenci Meltingpot. Je to středoevropská konference o zdravém životním stylu, globálních problémech a literatuře. Na Colours se lidé baví už od poledne – začínají na Meltingpotu třeba jógou, poté si zajdou do vypravěčského stanu a pak přecházejí na koncerty.
Co máte na Ostravě ráda?
Ostrava má silný intelektuální a umělecký náboj. Vyrostli tu úspěšní zpěváci, herci i spisovatelé. Ostraváci jsou upřímní, přímočaří a pracovití. Miluji i okolní Beskydy, kam ráda utíkám. Lysá hora je mé nejoblíbenější místo.
Máte oblíbené místo i přímo v Ostravě?
Dříve to byly hudební kluby – měla jsem vlastní klub Boomerang na Stodolní a spolu s přáteli klub Templ. Dnes tu štafetu drží třeba Barrák Music Club a BUMBUM Comedy. Žije to na nábřeží a samozřejmě v oblasti Dolních Vítkovic. Ostrava je prostě skvělá.