Velkorysý prostor a privátní charakter Ultra Premium Apartments si získal i ty nejnáročnější klienty a světoběžníky. Jakub Janeček a Jiří Rabel totiž v historickém domě v srdci Českého Krumlova vytvořili místo, kam by se sami chtěli vracet.
V domě, jehož historie sahá až do 16. století, se vám podařilo vytvořit kouzelné místo s nezaměnitelnou energií. Čím vás před lety oslovil dům, který jste se rozhodli koupit i přesto, že byl v naprosto zuboženém stavu?
Když jsme se s mým společníkem Jirkou v roce 2016 rozhodli hledat v Českém Krumlově nemovitost, do které by stálo zato investovat, doporučil jsem ke zvážení dům v Rooseveltově ulici, který byl tou dobou již nějaký čas na prodej. Byla to sice ruina, ale na krásném místě nad řekou s výhledem na městský park a kostel svatého Víta. Naší vizí byla realizace velkorysých apartmánů, ve kterých bychom mohli kromě návštěvníků Českého Krumlova, kteří se nespokojí se standardním ubytováním, hostit také naše obchodní partnery. Vzhledem k tomu, že tady zatékalo do podkroví, chyběly stropy a do spodního apartmánu dokonce i schodiště, museli jsme nejprve zavolat statika, abychom se dozvěděli, jestli se zamýšlená investice vůbec vyplatí. Poté co jsme dostali zprávu, ze které vyplývalo, že z pohledu statika není ta situace tak zlá, jak na první pohled vypadala, jsme se rozhodli spustit rekonstrukci a dům de facto zachránit. Velmi důležité pro nás bylo to, že jsme se domluvili na spolupráci s panem architektem Markem Sodomkou, který nám v roce 2011 projektoval naši karlínskou prodejnu destilátů, Warehouse #1. To nám dodalo klid a jistotu v tom, že kromě precizního projektu bude celá stavba i kvalitně dozorována a že výsledek bude stát za to.
Dali jste si hodně záležet i na detailech, jako jsou štukatérské práce, a za pozornost stojí i celkové doladění uměleckými díly…
Měl jsem poměrně konkrétní představu, jak by měly interiéry vypadat, a přišlo mi docela fajn, že mohu využít umění svých známých, které jsem do našeho projektu zainteresoval. Štukatérské práce a umělecké pozlacování mědí a palladiem prováděl Tomáš Magrot, který se v minulosti podílel například na rekonstrukci oltáře v Kuksu, na restaurování zlacených štuků v chrámu sv. Mikuláše v Praze a který v Dubaji dokonce pozlacoval obří zlacenou kupoli v přijímací místnosti pod heliportem v hotelu Burdž al-Arab. V ložnici apartmánu číslo 2 je umístěna o 20 % menší kopie Krumlovské madony, jejíž originál je vystaven v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Tu pro nás udělal krumlovský rodák Vojta Linart, jenž studoval AVU v Praze v ateliéru Jindřicha Zeithammla. Na finální úpravě se podílela také Alessandra Svatek, umělkyně s úžasnými nápady a citem pro detail i kompozici, která se narodila v Düsseldorfu, vystudovala malbu v Miláně a od roku 2010 žije částečně v České republice. Během pobytu v Českém Krumlově spoluzakládala Ukradenou galerii a věnovala se street artu z pomíjivých materiálů. V podkrovním apartmánu visí na zdech čtyři její koláže z rozstříhaných letáků ze supermarketů a v přízemním další dvě. Její vlaštovky můžete vidět „poletovat“ na zadní straně zrcadla v podkroví, na sklech sprchových koutů i vedle dveří do zimní zahrady.
Motiv vlaštovek je ve vašich apartmánech dost rozšířen. Proč právě vlaštovky?
Jednak jsou vlaštovky považovány za domovního strážce štěstí, ale kromě toho se v tomto domě během rekonstrukce dvě jara po sobě uhnízdily, aby tu přivedly na svět mladé. Proto jsme těmto milým stvořením věnovali při dekoraci našeho penzionu takovou pozornost. Můžete je vidět kromě vašeho apartmánu i na panelech osvětlujících chodbu a ve třetím apartmánu je umístěno dokonce starožitné hnízdo s vlaštovkami, a to v místech, kde v minulosti hnízdily ty skutečné.
Podkrovnímu apartmánu vévodí měděné destilační zařízení…
Vychází to z toho, že v rámci naší firmy obchodujeme s prémiovými destiláty z celého světa a ty se většinou destilují v měděných destilačních přístrojích. Mnoho našich přátel je zároveň našimi dodavateli. Patří jim přední světové destilerie a my jsme jim chtěli při jejich obchodních cestách zprostředkovat kontakt s městem našeho srdce – Českým Krumlovem. Ve chvíli, kdy jsme během rekonstrukce řešili design interiérů, nás napadlo umístit destilační kotel nad krbovou vložku v podkrovním apartmánu číslo 1. I když se jedná o pouhou dekoraci, ve které si destilát nevypálíte, tak jde spíše o moment překvapení, a pokud jsou večery chladné, můžete si pod ním i zatopit a zpříjemnit si tak svůj pobyt příjemným praskáním dřeva v krbu.
Při rekonstrukcích historických staveb hrají často velkou roli názory památkářů. Jak to bylo ve vašem případě? Došli jste k naplnění všech záměrů?
Památkáři v Českém Krumlově jsou kapitola sama pro sebe a jiný výraz než nekompetentní pro ně bohužel nemám. Chtěli jsme například černou střešní krytinu, což se jim nelíbilo, a když jim pan architekt Sodomka doložil používání matné černé bobrovky v historickém jádru Regensburgu, tak vysvětlením, proč ji nemůžeme mít i my, bylo, že by to potom mohl chtít každý… Velké moderní okno z bistra vedle pavlače také nebylo schváleno a o barevnost vchodových dveří i výkladců bistra jsme byli nuceni svést tuhý boj. Památkáři nás svými obstrukcemi jednak dost zdrželi a také nám zbytečně vyhnali z účtu nemalé finanční prostředky. Nebyla to jednoduchá cesta, ale za tři roky jsme měli přece jen hotovo a nikde není psáno, že svou původní představu v budoucnu nebudeme moci ještě někdy realizovat.
Otevřeli jste v roce 2019 a přišel covid. To nebyl úplně jednoduchý start…
Naštěstí jsme nebyli fixovaní na představu, že budeme mít hned plno. Primárně nám šlo o to, abychom mohli ubytovat a hostit naše obchodní partnery z domova i ze světa v krásném místě, které by si zamilovali. Osobně jsem toho procestoval docela dost, ale žádné ubytovací zařízení mi příliš silně v hlavě neutkvělo. Spíš šlo o netradiční zážitky, jako například když jsme nocovali u indiánů kmene Huichole v Mexiku, v pohoří Sierra Madre. Byli jsme ubytovaní v divočině v takovém zvláštním dřevěném srubu, který byl postaven u příležitosti návštěvy mexického prezidenta. Na to pochopitelně jen tak nezapomenete. Mnohá ubytování v hotelech ale postrádají prostor, takže jsem si od začátku říkal, že to u nás uděláme jinak. Samozřejmě že by se nám vešlo do našeho domu v Krumlově i šest nebo sedm apartmánů, ty by ale neodpovídaly našim představám. Nakonec máme v každém patře jenom jeden apartmán, který je ovšem dostatečně prostorný a doufáme, že i natolik komfortní, aby se od nás hostům ani nechtělo odjíždět.
Za pozornost stojí i vaše bistro Topinka. Povězte nám něco více o jeho konceptu…
Osobně mám rád topinky na mnoho způsobů a ten název se mi zalíbil mimo jiné proto, že je neotřelý, český a pro bistro se mi zdál lepší než třeba Bellevue, i když vyhlídku z pavlače nad řekou máme opravdu krásnou. Bistro jsme pronajali Darině Křivánkové, která zachovala koncept topinek a provozuje ho podle sezony více či méně dnů v týdnu. Darina umí své kulinářské výtvory skvěle ochutit a její personál vám na požádání naservíruje výběrovou kávu, organická vína nebo třeba nějaký zajímavý alko či nealko drink. Snídaně našich hostů jsou připravovány právě zde. A kdyby vás zajímalo, kdo nasprejoval vlaštovky na velkoplošné fotografii krumlovského street artu, která visí v bistru Topinka, potom vězte, že to byla také Alessandra Svatek, česká výtvarnice a autorka komiksů Toy Box, jejíž práci jsem vyfotografoval v Hradební ulici dlouhá léta před tím, než jsme Ultra Premium Apartments otevírali.