S Alešem Dvořákem, obchodním sládkem Národního pivovaru Budějovický Budvar, jsme si povídali nejen o pivu, ale i o národní hrdosti a spolupráci s minipivovary.
Váš profesní život je spojen s Budvarem již dlouhou dobu. Co se vám vybaví, když si vzpomenete na své začátky?
Úcta k řemeslu a pokora k živlům, které dávají vzniknout tak ušlechtilému nápoji, jako je pivo. A skvělá parta spolupracovníků vedená přísnou rukou pana sládka Ing. Tolara, kterého jsme všichni oslovovali po pivovarsku „pane starý“.
Co vás na té práci natolik chytlo, že jste vydržel celých třicet let?
Ta pospolitost všech pivovarských v celém Česku. Jako naprostého nováčka mě všichni staří pardi z oboru okamžitě a samozřejmě přijali mezi sebe jako sobě rovného. Pivo prostě sbližuje. Z toho prostředí se neodchází jen tak, aniž by vám to nebylo líto. Je to něco jiného než prodávat bankovní produkty nebo obchodovat s pracími prášky.
Kromě toho, že pracujete v Národním pivovaru, jste také aktivní armádní zálohou České republiky. Souvisí to s pocitem národní hrdosti?
No jistě. Vedl mě k tomu už můj dědeček, jehož starší bratranci byli legionáři. Vždy si přál, abych se stal důstojníkem v armádě. Tak jsem mu to in memoriam splnil. U tankistů.
Česká republika má v podstatě jako jediná země v Evropě Národní pivovar – není to v dnešní době spíš přežitek?
Proč? Pivo je náš národní sport a to, že ho máme v Čechách dobré, je známo po celém světě. Fakt, že máme Národní pivovar, dává smysl a z mého pohledu je to naprosto logické. Jaké je poslání a vize Národního pivovaru? Být ochraniteli pivovarské moudrosti a dovednosti a šířit slávu a radost z českého piva doma i v zahraničí.
Češi a pivo, to je opravdu silné spojení. V čem jsme ve výrobě piva opravdu výjimeční?
To, že jsme měli štěstí v neštěstí. Za minulého režimu se do pivovarů moc neinvestovalo a nemodernizovalo. Proto si české pivo zachovalo svůj výjimečný charakter a nestalo se neutrálním žlutým nápojem jako v zahraničí. Sládci si to při bouřlivém rozvoji v devadesátých letech většinou uvědomili a přizpůsobili zmodernizovanou techniku tak, aby to zůstalo zachováno.
Mají nové pivní styly u Čechů šanci na úspěch? Mění se chutě, nebo je ležák u nás doma stále na prvním místě?
Nové, nebo znovuobjevené styly jsou skvělá zpestření a jsou důkazem, že pivo je rozmanitý nápoj skrývající mnohá překvapení. Ležák je však tou prostou, ale ne jednoduchou klasikou, která se nikdy „neojí“. Podobně jako obyčejný chleba. To je prověřeno historií. O ležák nemám strach.
Jaké pivo chutná vám osobně? Co jste si v poslední době oblíbil a jak se vyvíjely vaše preference?
Dlouho jsem byl přesvědčen, že naše pivo je to jediné správné a na ostatní jsem se v mladické pýše díval spatra. Pak jsem si přečetl Velkou knihu o pivu od Michaela Jacksona (to není ten zpěvák) a začal jsem objevovat. Nejdříve jsem si pracně sehnal belgické pivní klenoty, pak jsem v Americe ochutnal India Pale Ale a od té doby mě to nepustilo. Stále přicházejí nová a nová nevšední piva. Minulý týden jsem například byl na ochutnávce spontánně kvašených piv od společnosti Wild Creature z Mikulova. Naprosto skvělá. Avšak nic pro začátečníky.
Čím je specifická česká scéna minipivovarů?
Je to společenství lidí, které to opravdu baví a vzájemně se inspirují. To je ale v tomto oboru asi společné po celém světě.
Budvar s minipivovary spolupracuje již čtyři roky. Co je tím hlavním důvodem takového spojení a v čem spolupráce spočívá?
Jak jsem již uvedl, záleží nám na tom, aby se naše pivovarnictví rozvíjelo. Minipivovary jsou jasnými nositeli pokroku. My jako Budvar chceme být u toho a nezůstat stranou. Vytvořili jsme již několik nových piv inspirovaných anebo přímo ve spolupráci s minipivovary. Pivovárkům dodáváme pivovarské kvasnice, navštěvujeme se a vytváříme přátelské vztahy. Oboustranně prospěšná je i medializace a zviditelňování našich menších kolegů. Bereme to i jako investici do budoucna. Nastupující generace rády objevují a už se nespokojí jen s jedním druhem piva. Je to inspirující.
Jaké chystáte pro nadcházející sezonu novinky a na kterou z nich se těšíte nejvíce?
Stále ještě novinkou je v podstatě hořký ležák Budvar 33, který jsme loni na jaře začali prodávat v lahvích a plechovkách. Do budoucna určitě chystáme další nové limitované edice piv, právě ve spolupráci s minipivovary.
Budějovický Budvar je národní pivovar sídlící v Českých Budějovicích, kde se už přes 125 let vaří tradičním řemeslným způsobem ležáky. Budvar totiž dodnes vyrábí ležáky klasickou dvoufázovou technologií – kvašením a zráním v ležáckých tancích. Pivovar si zakládá na tom, že tyto procesy nezkracuje a ani nespojuje do jediného kroku. Málokdo ví, že Budvar má největší kapacitu ležáckých tanků v České republice i téměř celé Evropě a jako jeden z mála větších pivovarů stále investuje do jejich rozšiřování. Český ležák má totiž hlavně dlouhou dobu – asi ne příliš překvapivě – ležet. Nejznámějším ležákem z produkce pivovaru je Budweiser Budvar Original, který se vyváží do více než sedmdesáti zemí po celém světě. Tento světlý ležák se navíc pyšní chráněným zeměpisným označením „Českobudějovické pivo“, které garantuje kvalitu surovin, originální výrobní postup a tradiční lokalitu původu.