Přicházíme rozlehlou zahradou s vysokou trávou plnou lučních květin, ovocných stromů a záhonů se zeleninou k venkovskému domku Hanky Zemanové. Ocitáme se v jiné realitě, ze které se nám nebude chtít zpět.
Už cestou z Prahy jsem si v autě vybavila útržky našeho prvního setkání před několika lety. Stejně jako tehdy jsme si užili počáteční bloudění a hledání cesty z návsi k jejímu domku, do světa, který je v pořádku, kde voní pivoňky a kokrhají kohouti, kde je každé jídlo zážitek a voda chutná po růžích, levanduli a mateřídoušce.
Přišla nám naproti v džínách a triku s odhalenými rameny. Neposlušné tmavé vlasy o něco kratší než tenkrát, opálená olivová pleť a oči, co se usmívají stejně jako rty, vytvářejí energii ženy, která má jasný směr a je si jistá, že to, co dělá, má hlubší smysl. Máma dvou dcer Hanka Zemanová je nejznámější propagátorkou biopotravin u nás a už dvacet let učí lidi, jak jíst zdravěji a přirozeněji.
Za tu dobu napsala tři bestsellery o zdravém vaření a biopotravinách – Biokuchařku, BioAbecedář a Novou Biokuchařku. Stála u zrodu Pro-BioLigy a Biopekárny Zemanka. K nejznámějším produktům Biopekárny Zemanka ji inspirovaly malé dcerky, pro které vyvinula zdravé alternativy oblíbených sušenek.
Za svou novinářskou kariéru jsem se setkala s mnoha lidmi, kteří pouze vzbuzují dojem, občas jsem se cítila jako v dobře postavených kulisách pro film či reklamu. Hanka je pro mě naopak jedním z nejopravdovějších lidí. Žije přesně to, o čem píše, a instagramový profil si založila teprve nedávno, když se chtěla podělit o ukázky z poslední knihy Rytmus roku.
Přitom má zvláštní schopnost vypadat i u takových činností, jako je kydání hnoje, krásně a na všem, čeho se dotkne, zanechává stopu své osobité estetiky. V jejím podání i kurník pro slepice působí spíš jako stylová zmenšenina maringotky nebo domeček pro panenky než jako běžná ušmudlaná vesnická klasika a v cihlovém domku na nářadí se sedlovou střechou by většina z nás s radostí strávila prázdniny.
Hanka umí každý kousek zahrady pojmout tak, aby byl k užitku, a přitom vypadal poeticky. Nadchly mě jedlé živé ploty z kamčatských borůvek, které by určitě ocenily i děti ve školách a školkách místo čistě okrasných keřů, i ovocný sad, který dostala ke čtyřicátým narozeninám. Lepší dárek si ani neumím představit.
Nejvíc jsme si ale s fotografem užili pozvání na oběd. Ochutnali jsme hned několik jídel, pili sluneční vodu s růžemi, mateřídouškou a řebříčkem a obdivovali fotogenickou kompozici z jedlých květů na jogurtovém dortíku. Jedním z nejoblíbenějších letních jídel Hančiny rodiny je salát z quinoy, který si její dcerky berou často i na výlety a nesmí chybět na žádném pikniku, zapečená quinoa s domácí rajčatovou omáčkou zdobená květy lichořeřišnice chutí předčila očekávání, fazolovou polévku nás Hanka naučila zahušťovat bez mouky a zdobit květy pažitky, o kterých jsem byla do té doby přesvědčená, že patří na kompost.
Za nejpoctivější a nejzdravější jídlo Hanka považuje lokální biopotraviny a nemá ráda, když se značka „bio“ spojuje s módou nebo se zbytečným luxusem. Bio jsou podle ní ty nejnormálnější potraviny v celé historii. Až do 20. století totiž lidé jedli jedině biopotraviny, proto Hanka považuje kvalitní jídlo za nejjednodušší cestu ke snížení „chemického koktejlu“ v těle i v přírodě. Jíst zdravě podle ní totiž není žádná věda, ale poctivá práce v kuchyni. Je toho názoru, že mnohem víc než speciální diety, vysokorychlostní mixéry a exotické superpotraviny potřebujeme cítit spoluodpovědnost za to, jak jídlo vzniká, a navázat osobní vztah s farmáři
Se svými dcerami trvale žije na vesnici, ale ve svých receptech a jednoduchých návodech na to, jak pustit do svého života pozitivní změnu, myslí i na lidi z města, kteří nemají rozlehlou zahradu, kurník se slepicemi a někdy ani balkon. Její v pořadí čtvrtá kniha Rytmus roku je nejen o vaření, ale taky o vnímání přírody v každé denní i roční době, o návratu k přirozenosti a cestě k lepšímu zdraví.
