Bába & dědek na Bali

Zase ta Indonésie, zase to Bali. „Co s tím ostrovem pořád máte?“ „Mainstream.“ „Jezdí tam všichni.“ To jsou většinou názory lidí, kteří buď na Bali nikdy nebyli, anebo s velkou pravděpodobností jejich osobní zkušenost byla krátká dovolená bez možnosti rozkoukání se a objevení opravdové esence tohoto magického místa. Ráda proto píšu příběhy, které tyto mýty vyvrací. Není tajemstvím, že i s týmem Amazing jsem se propojila právě na Bali, v jednom malebném místě kousek od Ubudu, kde žijí úžasní lidé, se kterými máme společný záměr – žít spokojený zaoceánský a slunečný ostrovní život, bez bot. V symbióze s přírodou a s otevřeným srdcem. Sami se sebou.

Otevírám Instagram a naši společnou komunikaci s Míšou alias „Bábou na Bali“, abych si připomněla, kdy a jak to celé začalo. První zprávu jsem vykopla já dne 12. února 2022 s návrhem setkání u kávy a s nabídkou společného focení. To já totiž dělám ráda. Oslovuji záměrně lidi, u kterých mám pocit, že se naše cesty mají prolnout. Ať už čistě prostřednictvím mé tvorby, nebo i hlouběji.

Jak tedy vypadalo naše první shledání? Po vzájemné domluvě jsme se vydaly s mojí drahou balijskou přítelkyní jménem Koming na návštěvu za Míšou a Jindrou, bábou a dědkem. Přijely jsme na dechberoucí místo uprostřed džungle jen pár minut chůze od oceánu, kde nás přivítali dva chlupáči, zlatí retrívři, Dee a Coffee. Ve vile Lontar, v otevřeném přírodním obýváčku hned vedle velkého bazénu, jsme společně prožili krásné odpoledne, hodně si povídali a vyprávěli. Nemluvili jsme jenom my, ale i Venoušek. Loskuták posvátný, kterého Jindra s Míšou naučili za ty roky mluvit.

Naše životy se ten den začaly prolínat. Dnes už na vilu Lontar jezdím, jen když Míša pořádá kastrační dny pro pejsky a kočičky z ulice a okolních vesnic. Myslím, že to je jedna z jejích největších srdcových záležitostí. Na Bali, co se týká péče o zvířata, je to docela jiné než v Evropě. Zvířata žijí svůj vlastní, ne moc domestikovaný život na ulicích ostrova. Lokálové většinou nemají dostatek peněz na to, aby zvířata kastrovali nebo očkovali, a tak se děje to, že se všichni množí mezi sebou a je jich víc a víc. Stejně tak je to s nemocemi. Míša je na své vlastní misi a vnáší tak ve spolupráci s asociací Bawa velký kus lásky do zvířecího světa na Bali.

Druhým místem jsou překrásné Saba Cottages jen pár metrů vedle Lontaru. Pět útulných, krásných bungalovů se sdílenou společenskou místností, kde se snídá anebo jen tak klábosí, jak to děláme my. Tam jezdím ze všeho nejraději. Čas od času i přespím, když je cesta dlouhá. Bydlíme od sebe něco málo přes hodinu jízdy na motorce. Řízení je moje meditace, ale na ostrově to umí být, co se týče dopravy, dost divoké a vyčerpávající. U Míši a Jindry si vždy hezky odpočinu. Krásně se mi tam spí, protože mě díky božskému klidu nic neruší. A navíc je slyšet šum vln z oceánu – a to je nejkrásnější zvuk, při kterém člověk může vcházet do říše snů.

Minulý rok proběhlo další krásné shledání. Během jedné z návštěv Saba Cottages jsem se poznala s mým dnes již milým přítelem a kamarádem Petrem Kotíkem – zakladatelem Amazing Places. Pamatuji si to živě dodnes. Hodně jsme se nasmáli a vyfotili první krásné společné fotky. Spojení Bába na Bali s Amazing Places se začalo rodit v roce 2020, kdy Petr společně se svým týmem přijel na ostrov Bali a hledal místo, kde by si mohli pořádně oddychnout od městského života v Česku. Našel jej a k tomu i nové přátele, se kterými dnes společně tvoří krásný projekt. Říkám si, jestli on ten Petr náhodou není přeborník v objevování „Amazing Places“.
Až se rozhodnete Míšu s Jindrou navštívit, už vás nepřivítá jenom Dee a Coffee, ale i mrňavá fenečka Kikina a srandovní labradoodle Bob. A možná i Petr, který je na Bali už taky jako doma.

S láskou a respektem ke všem zmíněným. S vděčností za to, že se máme a že společně můžeme tvořit a být sami sebou. Tam i tady. Na Bali i v Čechách, kde právě píši tenhle text. Bábo a dědku, Petře, miluji vás. Jste mi velikou inspirací.

Adela