Je jen málo událostí, kde se slovo tradice skloňuje tak často, jako právě u svatby. Některé tradice mají své kouzlo, jiné vám nemusejí dávat smysl a jen marně se snažíte přesvědčit starší členy rodiny, že opravdu není nutné mít v rámci svatební hostiny šunkovou rolku s křenem. Ať je váš pohled na svatbu jakýkoli, my vám přinášíme pohled na tu naši. Takovou, jakou jsme si ji vysnili, s tradicemi, které jsou pro nás důležité.
Vila mezi vinicemi uprostřed Toskánska a jen naši nejbližší. Vila nebyla podmínkou, Itálie a pouze nejbližší rodina však ano. V zemi, kde je dolce far niente jedním z životních mott, je totiž jednoduché zpomalit a vše si opravdu vychutnat. Čtyři dny, jejichž součástí byl i náš svatební rituál, byly plné smíchu, dobrého jídla, pití, krásna a hlavně lásky. Ano, četli jste správně, svatební rituál. I když jsme si z klasických tradic zachovali například přivedení nevěsty otcem k oltáři, žádost o ruku, první tanec nebo krájení dortu, zbytek naší svatby byl plný tradic zcela odlišných. Byly to tradice, které oslavují zemi, její čtyři živly a spojení nejen dvou lidí, ale i jejich rodin.
Tradice, kde i čísla mají svůj smysl. Náš svatební den jsme si totiž nechali přesně vypočítat a náhodě jsme nenechali ani množství květin a svící, které svým počtem odrážely u jemnosti květin životní číslo nevěsty a u ohně a tepla domova svící životní číslo ženicha. Své svatební sliby jsme si řekli s rukou na srdci, v kruhu ze zeleně a polodrahokamů, který z ženichovy strany obklopovala mužská síla – všichni muži – a ze strany nevěstiny ta ženská – všechny ženy.
Vše by ale vždy mělo mít svou přirozenou rovnováhu. Estetika nám není cizí, a tak jsme si dali hodně záležet například na svatebních šatech a obleku, na oblečení naší rodiny, na místě, na rozložení svatební tabule nebo i toho, jak bude osvětlena. Jen nepatrnou třešničkou na dortu naší svatby pak byla možnost celovečerního promítání smyčky scén z našich oblíbených filmů v černobílém provedení na celou stěnu vily.
