Na začátku byla potřeba majitelů vytvořit místo odpočinku, které je zároveň zdrojem kreativity a chrámem pro každodenní rituály. Postupně tak v malebné vesničce na Táborsku vyrostl dům s jedinečným charakterem, který rozvíjí historického ducha místa a propojuje ho s vnitřním světem majitelů.
Příběh s názvem House Oskar se začal psát asi před deseti lety, kdy se architektovi Janu Žaloudkovi a jeho ženě, kunsthistoričce a spisovatelce Jolantě Trojak, podařilo koupit pozemek v obci Kamenná Lhota. „Je to nádherné místo s ohromným potenciálem. Prvních pár let jsme tam jezdiliglampovat v obytné dodávce a tím, jak jsme prostor a jeho proměny pozorovali, se nám v hlavě postupně rodil návrh domu, který jsem já jako architekt navrhnul a se ženou jsme ho potom dotáhli do posledního detailu,“ vzpomíná Jan. Pozemek je bývalou zahradou malého barokního zámečku, je obehnaný kamennou zdí a zdobí ho tři sta letstaré stromy. Silný genius loci pramení i z okolních barokních staveb a torza kamenné stodoly ze stejného období, která na pozemku zůstala. „Když jsme přemýšleli, co tady postavit, věděli jsme, že chceme reagovat na zámek, který je vlastně za zády dnešního domu, a reflektovat fakt, že vesničce chybí jako prvek kaple. Ta byla jednou z inspirací pro náš dům. Kvůli tomu, že je pozemek památkově chráněný, jsme zachovali sedlovou střechu a tradičnější architektonické tvarosloví,“ popisuje proces Jolanta. Dům, který se manželům podařilo vybudovat, tak zvenku působí bezčasým dojmem, uvnitř je ale velmi současný a v kontrastu k bílému vnějšku také teplý a oblý.
Hra se světlem
Odkazů k sakrálním stavbám najdete v House Oskar několik. Hlavní prostor má na výšku sedm metrů, je klenutý a díky bílé štukové omítce a velkým hliníkovým oknům působí odhmotněně. Dalším výrazným prvkem je světlo, stejně jako v chrámu nebo v kapli se s ním tady pracu-je kreativně, na některá místa svítí přímo, jinde je spíše rozptýlené, a tak dotváří atmosféru místa.
Hlavní místnost přes den zalévají paprsky procházející přes velkoformátová okna, otvor v jižní fasádě připomínající rozetu zase osvětluje kamenný bar, který nenápadně připomíná oltář. „V návrhu domu jsem přirozeně hledal architektonické výrazové prvky, které umožní dostat světlo dovnitř domu a současně ho ovlivňovat a měnit míru propustnosti. Proto jsem použil ty harmonikově se skládající okenice s otvory. Večer se směr světla obrací, dům září do krajiny a stává se lampionem,“popisuje svůj záměr architekt. Kromě pohybu denního světla reaguje House Oskar také na přírodní cykly a v každé roční době funguje trochu jinak. V zimě je to útulná krabička, do které se zavřete, zatopíte si v krbu, upravíte osvětlení a pozorujete okolní krajinu, v létě zase můžete dům úplně otevřít, propojit s okolním světem, pozvat přátele a uspořádat venkovní hostinu nebo večírek.
Rituály obyčejnosti
Když do domu vstoupíte, pochopíte, že tady nic není náhodou a že ta dokonalá harmonie nevznikla sama od sebe.Je to svět sám pro sebe, kde všechno funguje v symbióze.Kromě místní historie a rázu krajiny se majitelé nechali inspirovat i japonskou kulturou, jak ale Jan sám říká, návrh interiéru vznikal přímo pro tento dům, je mu šitý na míru a odpovídá místu i jeho kontextu. To se odráží také v nábytku, který Jan přímo pro dům navrhl, všechen vestavěný nábytek, postele i truhlářské prvky jsou jeho dílem, což domu dodává unikátní charakter. Stejně tak se do interiéru otiskl i vnitřní svět majitelů a jejich životní styl.
„Ukazuje se tady náš zájem o spiritualitu, o způsob života, který nepovažuje banální činnosti za nutnost, kterou musíme vykonat, ale za drobné denní rituály, jež si užíváme – od snídaně přes úklid domu až po trávení času s přáteli. Snažili jsme se, aby dům fungoval jako chrám odpočinku, kde se každá obyčejná činnost stává zážitkem,“ říká Jolanta a dodává, že stejně jako je rozmanitý dům, je rozmanité i pobývání v něm. Pokud zatoužíte po místě jenom pro sebe, využijte horní patro, které je koncipované jako samostatný apartmán s ateliérem. Můžete se tu zavřít s knížkou, notebookem nebo papírem a tužkou, plně se soustředit a ponořit se do sebe. „Záměr, který jsme měli a který jsme vtělili do motta kontemplace–inspirace–rekreace, se nám podařilo zhmotnit. Je to opravdu chrám odpočinku, kde se nejprve soustředíte na sebe, pak se inspirujete okolním světem a výsledkem je rekreace, kdy zažijete wellness i bez sauny či vířivky,“popisuje Jan proces, který tady mají hosté možnost zažít.
Dům s obsahem Samotný dům je zdrojem inspirace mimo jiné i díky tomu, že tu najdete spoustu zajímavých uměleckých děl, která na sebe vzájemně reagují. „Oba jsme umělci a do domu jsme hledali umění, které nebude konkrétní a popisné, ale naopak abstraktní, aby člověka inspirovalo k dalšímu tvůrčímu aktu,“vysvětlují majitelé. Najdete tady například velkoformátový obraz od Antonie Stanové, mladé etablované malířky, reagující na japonské panneau z 19. století, sochařské objekty na pomezí sochy a užitého předmětu od Michala Janigy nebo sochy od Vandy Hvízdalové, která pracuje s portugalským mramorem a vznešenými kameny.
„V domě máme pověšenou také tapisérii, koberec z novozélandské vlny ručně tkaný v Indii, nebo řezbu z 19. století, lidové baroko z jižních Čech.Je to madonka z dědictví mojí rodiny a přišlo nám skvělé mít v novém domě tento odkaz. Tím ale sbírka v Oskarovi nekončí, v domě totiž pořádáme rezidence pro umělce, kteří zde svá díla následně zanechají,“ doplňuje Jolanta .Majitelé však nezvou jen výtvarníky, rezidence nabízí i hudebníkům a v plánu je dokonce i jeden kuchař, zkrátka kreativci, kteří jsou s domem myšlenkově nebo esteticky spřízněni. Tento přístup se odráží i v samotném názvu domu, jméno Oskar totiž odkazuje k Oskaru Nedbalovi, slavnému českému dirigentovi a hudebnímu skladateli z Tábora, který na místním zámečku pobýval přes léto, a dokonce tu zkomponoval jednu ze svých nejslavnějších operet Polská krev.
Ze zámečku, kde má Nedbal svoji pamětní desku, se jeho jméno přesunulo jen o pár desítek metrů níže a transformovalo se do názvu unikátní stavby, z níž její obyvatelé čerpají inspiraci podobně jako na zámku před více než sto lety skladatel. A protože chtějí Jan s Jolantou kolem domu budovat inspirativní komunitu, otevřel se House Oskar v letošním roce i veřejnosti, a to právě formou spolupráce s Amazing Places. „Dům byl od začátku myšlen jako dům s obsahem. Je to pro nás kreativní platforma, kde chceme pořádat různé pop-upy, akce, degustační večeře, a byli bychom rádi, kdyby kolem sebe dům vytvářel komunitu lidí, kteří se tam budou rádi vracet,“ vysvětluje Jolanta a už teď je jasné, že plánů mají majitelé spoustu.